Část patnáctá

8. ledna 2014 v 21:27 | Pret a Voldy |  Síla zpovědi
Část patnáctá


Zavře za sebou a zadívá se na vanu. Stejně neodolá. Přidřepne si k ní a sleduje hladinu. Stejně tam nebude dlouho. Utopit se snad nehodlá... Prstem žďouchne do jednoho chuchvalce pěny. Rozhodně voní velmi příjemně.

Vypluje nahoru po dobré chvilce. Zakucká se, když se ocitne hlavou kousek od Lexe. Vyprskne pěnu z úst a vytře si ji i z očí. "Rád děsíš lidi?" zazubí se. Ta vana mu dělá neskutečně dobře. Cítí se jak novorozenec. A je rád, že trochu intimna mu zůstalo díky množství pěny, které se mu vytvořilo.

"Nechtěl jsem tě děsit. Promiň. Jen jsem se bál, jestli ses tu nepokusil utopit." natáhne ruku a setře mu pěnu z vlasů. "Dám si tu sprchu, ano?" pousměje se a narovná se.

Na okamžik ztuhne, když se Lex dotkne jeho vlasů, ale hned je zase všechno v pořádku. "Utopit se nehodlám, v takové příjemné společnosti by to byla velká škoda." Usměje se. "Když si vystačíš se sprchovým koutem," pokrčí rameny. "Já v něm nemám šanci."

"Já zas moc nemusím vanu." pousměje se. "Nějak mě to tam nebaví. Samotného. Ale ty si to klidně užij. Počkám na tebe, a pak si půjdeme dát něco dobrého k večeři." přejde ke sprchovému koutu. Svlékne košili a kalhoty stáhne rovnou i s boxerkami. Vklouzne do sprchového koutu.

"Pomáhá mi to už teď, takže nebudu moc dlouho zdržovat... Kdyby to byla vířivka, tak ti řeknu, aby ses přidal, ale ve vaně si toho se mnou moc neužiješ." uculí se. Zvrátí trochu hlavu, aby měl výhled přesně na Lexe. Přes matné sklo však vidí jen obrysy jeho těla. Projede vlasy rukama, aby je uhladil a shodil veškerou pěnu, která na nich ulpěla. "Jen doufám, že tady mají fén." zamrmlá si tiše pro sebe, když mu dojde, že on si ho nejspíš zapomněl zabalit do kufru.

"Tak to nemám tušení, ale o vířivce vím." ozve se ze sprchy a konečně na sebe pustí vodu. Celkem rád se osprchuje po odpoledni stráveném na koni. A taky se docela zapotil. Mít Míšu tak blízko bylo celkem náročné, ale ledová sprcha to všechno pomalu odplavuje.

Neví, co má říkat a Lexe okukovat by stálo za to, ale nebude riskovat přistižení. Zavře oči, opře si hlavu pohodlně o okraj vany. Teplá voda dobře působí na jeho bolavá záda a sám cítí, jak ho to uvolňuje celkově. Povzdychne si slastí, jak se mu taková relaxace líbí. Mít to každý den, dalo by se na to úplně v pohodě zvyknout. Pootočí hlavu na Lexe a hned zase zpátky. Pohled na ruce, které mydlí celé tělo je víc než působivý.

Zas tak moc nespěchá. Míša vypadal ve vaně spokojeně, takže tam nejspíš ještě nějakou chvilku vydrží. Lexovi se nechce volat otci. Koneckonců, tohle jednání mu zcela svěřil. Není důvod informovat. Natáhne se po baterii, aby přidal vodě na teplotě. Zas umrznout nemusí. Voda začala být skoro až ledová. Teplejší voda aspoň trošku uvolní svaly, které byly v plné pohotovosti na koni. Ale stálo to za to. Když se natáhne, aby vodu vypnul, už je úžasně prohřátý. Otevře zástěnu a natáhne se pro ručník. Pohledem zkontroluje Míšu. Zdá se, že si to v té vaně vážně užívá. Skoro to vypadá, že tam usnul.

Zaslechne, že Lex už se sprchováním skončil, ale nechtějí se mu otevírat oči, aby se podíval, co teď dělá, protože mu to je víc než jasné. Co by asi tak člověk po koupeli mohl dělat? Uculí se. "Už voňavej?" otevře jedno oko, aby dal najevo, že nepočítá ovečky. "Že se tak blbě ptám." ušklíbne se. "Ještě kdybys věděl o nějakým kvalitním masérovi, tak bych ti líbal nohy. Teď bych roztekl při každým doteku." Mluví si spíš jen tak pro sebe a nedochází mu, že mluví dostatečně nahlas na to, aby ho Lex mohl slyšet, aniž by špicloval uši.

"Už ano." pousměje se a začne se otírat. "Kvalitní masér? Profíka tady asi neseženeš. Leda by tu byl nějaký na dovolené." zadívá se na něj. Zbytek radši komentovat nebude. Nejspíš by plácal jen nesmysly. Jen představa, že se Míši dotýká, mu způsobí menší potíže. Nabídnul by se, ale kdo ví, co by to s ním udělalo. Radši je rychle zažene. "Ale mohl bych to zařídit na zítra, kdybys chtěl. Ve městě jich je spousta."

"To ne... jsem náročnej, musím mít terapeuta, kterej to zvládne i s tím mým problémem. Jsou to specifický bolesti se specifickýma místama... S tím ti starosti přidělávat nemůžu, to jen teď, že jsem tak uvolněný a je to moc fajn. To bych si nechal líbit." skoro až zavrní. Ta pěna na něj má nějaké omamující účinky. "Nemusíš stát za mnou, Lexi, ta vana má dost velkou hranu, klidně se posaď." Zasměje se, když Lex i přes to, že už je ze sprchy venku, tak se mu skrývá za zády.

Povzdechne si. Měl by se prostě sebrat a zmizet v pokoji. Ale to by prostě nesměl být on. Ovine ručník kolem boků. "Říkal jsem si, že vypadáš dost spokojeně. Nechci ti tu narušovat relaxaci." přejde tak, aby na něj Míša viděl.

"Příjemná společnost se do relaxace počítá taky. Navíc mám v plánu jít z vody ven, takže nemusíš mít obavy, že bys mi rušil chvíle ticha." posadí se. Rukama přitáhne nohy k tělu, aby si na kolena mohl opřít hlavu. Zvláštní zvyk, který si osvojil, i když si nohy musí držet. Povzdychne si, když se ocitne pohledem ve výši Lexových kolen a silných svalů. "Ani nevíš, co bych dal za trochu normálnosti."

Usadí se na vaně a natáhne se k Míšovi. "Nad tím nepřemýšlej." Bříška prstů jemně pohladí jeho tvář. "Je to tak, jak to je. Rozdíl mezi námi dvěma je jen v tom, že ty to máš o něco těžší. Normálnost se totiž šíleně přeceňuje."

Natáhne automaticky ruku k odhalenému svalu a jemně ho zmáčkne. "V tomhle je rozdíl. Je to někdy dost depresivní, když se kolem mě producírujou všichni chlapi namakaný a já s těma svýma párátkama bych mohl leda tak píchat balonky." Potom si uvědomí, kde se jeho ruka nachází a tak ji rychle stáhne do chladnoucí vody. Pohled strhne na klesající pěnu, ve tvářích červeň.

Zavrtí nechápavě hlavou. "Tak v tom je rozdíl. Podle mě je tedy mnohem důležitější to, co máš v hlavě. To oni by měli mít depresi z tebe. Je to jen trocha svalů, chvíli nebudou cvičit a je to pryč. Většina z nich by se totálně sesypala, kdyby si měla projít tím, co ty. V tom je ten rozdíl. Ne ve svalech, ale ve vůli, Michale."

Pokrčí rameny. "Všechno tohle vím, ale stejně je to dost těžký, když se takhle producírujete a je to naprosto přirozený. A stejně to děláš schválně!" obrátí tuhle debatu do humorného směru a žďuchne Lexe prstem mezi žebra.

"Au, to bolelo." ohradí se dotčeně, ale usměje se. "Já vím, měl bych se radši obléknout." Prsty zavadí o hladinu. "Chladne ti voda, měl by sis připustit teplou. A vážně nespěchej. Počkám vedle." zvedne se a vrátí se pro oblečení pohozené vedle sprchy.

"To mělo lechtat." uculí se. "Můžeš tady klidně zůstat, začínám ztrácet zábrany." ohlédne se po něm, jak se sehne pro oblečení a málem, že se neutopí, jak sklouzne zpátky do vody a naloká se. Zaprská. "Kruci." Pohled pro bohy, dívat se na ohnutého muže krytého jen ručníkem, který vlastně ani nic neukrýval.

Lex se na něj zmateně otočí. "Vážně jsi řekl to, co jsem slyšel, nebo jsem se jen přeslechl?" Oblečení drží v ruce a vážně si prohlíží Míšu. Není si jistý.

"Určitě ses přeslechl." vykucká ze sebe namáhavě. Pěna až v žaludku a ještě v plicích, to není dobrá kombinace. "Měl bych jít ven, nějak mi to nesvědčí." uhne pohledem. Mít Lexe v zorném poli není nic jednoduchého i bez pěny v očích, nosu a puse. Zrudne nad svými myšlenkami. Zrádkyně.

"Jsem stejného názoru. Právě se tě ta pěna pokusila utopit. Měl bys jít ven dřív, než to zkusí znovu." pousměje se. "Je docela zákeřná. Ještě, abych ti musel skákat na pomoc."

"Měl bys hned." zahuhlá si pod nos. "Můžeš mi prosím podat ten malej ručník a potom mi dát ručník na vozík? Nějak jsem na to zapomněl a někdo dal ty ručníky až na umyvadlo." ukáže tím směrem, kde si i Lex bral jeden.

"Jistě. Hned to bude." přejde k umyvadlu. Odloží na něj svoje oblečení a vezme oba ručníky. Menší podá Míšovi a ten větší rozprostře na vozík. "Ještě něco pro tebe můžu udělat?" otočí se na něj.

Otře si obličej, aby konečně viděl bez štípání v očích. "Děkuju. Asi ne. Ven bych to měl zvládnout bez pomoci." Lex by měl odejít, stav v jeho klíně z pouhých myšlenek ho neuklidňuje, takže na přesun potřebuje soukromí, aby se trochu vzchopil.

"Dobře, tak já... budu vedle. Stačí jen zavolat, ano?" pousměje se, vezme z vany oblečení a vyjde z koupelny, raději za sebou zase zavře. Uloží oblečení do skříně, zítra na další vyjížďku se bude hodit. Nebude zas parfémovat koněm další. Natáhne džíny a tričko, popadne z aktovky krabičku cigaret a zapalovač a usadí se na otevřeném okně, aby mohl kouř vyfukovat ven a nezasmradil pokoj, kde budou spát. Má potřebu si zapálit. V jisté míře ho to uklidňuje.

Vyhoupne se na vozík, otře se a navlékne na sebe čisté prádlo. Vytáhne špunt z vany a nechá vodu otékat. Když otevře dveře do ložnice, jeho vyhřátého těla se dotkne chladný večerní vánek. "Zase kouříš? Vlastně mi do toho nic není, promiň."

"Promiň, měl jsem strašnou chuť." pousměje se. "Vím, že to škodí. Taky to moc nepřeháním, jen když jsem nervózní nebo tak." pokrčí rameny a ihned cigaretu típne. "Snad jsem to tu moc nezasmradil."

Zarazí se v půli pohybu. Nedbá toho, že už mu zase naskakuje husí kůže, protože je skoro nahý. Najednou mu je jedno, že si Lex může bez obav prohlédnout jeho tetování, které z jeho bledé pokožky šikovně vystupuje. "Jsi nervózní?" z něj?

"Trochu." připustí. Seskočí z okna a raději ho zavře. Má na paměti, jaký je Míša zmrzlík. Otočí se na něj a pousměje. Pohled sjede po jeho těle, ale rychle se vrátí zpátky k jeho očím. "Určitě už musíš být hladový. Takže... ta večeře?" Raději odvede téma hovoru někam jinam. Nechce se mu vysvětlovat, proč je nervózní.

"Rád, ale ta otázka zůstává, Lexi. Budu tě mučit, dokud mi neřekneš, proč jsi nervózní?" uculí se zákeřně a sáhne po kalhotách i ponožkách. "A určitě nechceš zažít mojí formu mučení?" nevinně zatahá za gumu trenýrků.

"A řekneš mi, co je to za formu, abych se mohl rozhodnout, jestli ji zažít chci nebo ne?" pousměje se, přejde k posteli a usadí se na ni, aby na Míšu nekoukal z výšky. "Jsem rád, když mohu vyhodnotit situaci."

"Někde jsem slyšel, že příjemná sexuální cesta je pro mučení nejlepší způsob." Zamrká. "Pojďme na tu večeři, než se nám to zvrhne, nemůžu tě do ničeho tlačit. Ale po večeři bych rád šel ven, pokud ti to nebude vadit?"

"Upřímně lituji tvého přítele, pokud jsi to na něm někdy zkoušel." pousměje se, přestože jen myšlenka na to, že je někdo jiný, kdo může Míšu... rychle zaplaší myšlenku, která mu nedělá dobře. "Jistě, není problém. Chceš do města?"

"My toho s Alexem moc nestihli... nedávno se vrátil z výcviku a předtím... Nemáme spolu dlouhý a závratný vztah. Spíš se pořád ještě oťukáváme a tak nějak zkoušíme, zda by to šlo." odmlčí se, takové věci by asi neměl říkat. "Zůstal bych tady, je tu pěkně. Teda... u ohrad bylo hezky. Město můžeme nechat na jindy."

"Je to na tobě. Ale nejsem si jistý, na kolik se tu budeš moc pohybovat. Přece jen, kolem jsou ne zrovna zpevněné cesty. Ale to už nějak vyřešíme." svitne v něm malá naděje po jeho slovech, ale na druhou stranu. Tak jako tak, by to stejně nebylo fér. Začátek vztahu, to jsou oba zamilovaní až po uši. "Máš rád ryby?" zeptá se jen tak mimochodem. "Mám pocit, že dneska by měli být v nabídce pstruzi."

"Určitě jí nepohrdnu, pokud je dobře připravená." usměje se. "Dej mi chvilku." Natáhne si kalhoty, s ponožkami zase zabojuje. To je i po letech něco hrozného. Obzvlášť takhle z předklonu na vozíku, který není zabrzděný. Bílou košili si přetáhne přes hlavu, dopne knoflíčky, ale po Lexově odpoledním vzoru si nechá dva horní rozepnuté. Ohlédne se po teniskách. "Neviděl jsi moje boty?" zamračí se. Dal by cokoliv za to, že je nechával u postele. A opravdu, po bližším prozkoumání je objeví zakopnuté pod pelest. Zřejmě jak si Lex sedal. S úsměvem k němu přijede blíž, sehne se a pod nechápavým Lexovým pohledem si je vyhrabe. "Už jsem připraven."

***
 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 8. ledna 2014 v 23:04 | Reagovat

Lex má pravdu Míša je fakt silný , proto si myslím že by si  zasloužil rozmazlovat a rozmazlovat to vypadá že by Lexovi šlo :-)

2 Martina Martina | 8. ledna 2014 v 23:06 | Reagovat

Díky :-P  :-D !!!

3 Nade Nade | Web | 9. ledna 2014 v 21:15 | Reagovat

Líbí se mi, že se neustále tak zlehounka provokují. Nepochybně to mezi nimi jiskří. :-D Ještě chvíli a bude z toho hotový ohňostroj.

4 Karin Karin | 18. ledna 2014 v 22:03 | Reagovat

Máš pravdu Katko jsem zvědavá jak to skonči. O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama