Část třicátá pátá

13. dubna 2014 v 11:51 | Pret a Voldy |  Síla zpovědi
Část třicátá pátá


"Stejně se asi nepřestanu divit, jak je možné, že to najednou šlo..." zapochybuje trochu o tom, že by něco takového šlo jednoduše. Pokud tedy Lex nepřislíbil, že kdyby hořelo, odnese ho na vlastních rukách. Usměje se tomu. A zítra touhle dobou už bude po všem. Už dávno bude doma ve své posteli a s Xittem budou společně truchlit. Ví to, zná se až moc dobře. Pohladí Lexe po zádech. "Jsem rád, že ses nezbláznil. Jsi úžasný člověk, Lexi." Trochu se odtáhne, aby mu viděl do obličeje. "Nezapomeň prosím na to, co jsem ti řekl včera. Já si tě najdu, Lexi." opře své čelo o to druhé, aby Lexovi viděl zpříma do očí. Do těch jeho se tlačí slzy, které zatím úspěšně potlačuje.

"Umím moc dobře a přesvědčivě jednat s lidmi." navrhne mu vysvětlení. "Míšo, na to nemůžu zapomenout. Já na tebe budu čekat." Pohladí Míšu po tváři. "Neplakej, ano? Ber to jen jako zkoušku. Prostě, jestli vydržíme, tak to znamená, že k sobě patříme. Nesmíš být smutný, vždyť si mě najdeš hned, jak si to vyřešíš doma. Aspoň zjistíme, jak moc si budeme chybět a pak už se od tebe nehnu."

Přikývne, protože na nic jiného se nezmůže. Zbloudilá slza si najde cestu ze zeleného oka. Nechá ji stéct. "Mám tě rád, Lexi." zašeptá jen.

"No tak, šotci přece nepláčou." utře mu slzičku. "Taky tě mám rád." usměje se na něj.

Povalí sedícího Lexe na postel, aby si na něm mohl lépe ustlat. "Máš naplánovaný program i na pozdní noční hodiny?" usměje se jen a zahledí se někam před sebe. Rukou mechanicky hladí Lexovu hruď. Jeho pohled přejede pokojem a zastaví se až na Lexově levém předloktí a drobném pavoučkovi. Tetování se mu hojí nějak rychle. To jeho je ještě trochu zarudlé a oteklé a u Lexe skoro žádný projev toho, že je dělané teprve včera. Jen u pavoučka ještě trochu prosvítá odřená kůže. Usměje se. Je to jejich taková malá skoro společná věc.

"To záleží na tom, kdy půjde šotek spinkat, aby měl dost síly na cestu domů." natáhne ruce a jemně pohladí Míšovy tváře. Dlaněmi je opatrně sevře. "Víš, že bych s tebou promiloval celou noc, ale taky si musíš odpočinout." nadzvedne se, aby Míšu políbil. "Dneska jsem tě docela vyčerpal, aspoň myslím, a ten šok ti taky moc nepřispěl." pousměje se nevinně.

"Ten šok byl opravdu silný. Ani jsem nevěřil, že se z něj oklepu." uculí se. "Podařilo se. Šotek je ochotný strávit celou noc vzhůru, když to bude s tebou." přivře oči do polibku. "Odpočívat můžu po návratu domů dle libosti." stulí se do Lexova doteku. Trucovitě našpulí rty. "Jsem dospělý šotek, věřím tomu, že jedno ponocování zvládnu."

"A s kým jiným by to mělo být, když ne se mnou?" zeptá se zvědavě. Dlaně jemně přejedou přes Míšovy boky. "Myslím, že bych měl pozdravit draka." nadzvedne cípy Míšovi košile. "Navíc, trošku si valchujeme obleky." zazubí se pobaveně. Saka už odložili, ale ten zbytek se do postele moc nehodí.

"Sám? Jo, začíná to být trochu nepohodlné. Košile dělaná na míru, se pro polohu v leže nehodí." uculí se, ale natáhne se k Lexovi, aby rozepnul první dva knoflíčky, na které dostane a pomalu se natáhne i níž. "Chceš zdravit draka? Myslím, že ti ale neodpoví, je trochu nemluvný."

"Odpověď pro mě není zas tak důležitá." pousměje se. Když má volnou cestu, začne Míšovi rozepínat košili. "A třeba mi odpoví někdo jiný."

"Možná ano." Natáhne se po knoflíčkách na rukávech, ale tím, jak se Lex hýbe, mu to moc nejde. "Asi si zřídím firmu na košile a budu je nechávat šít na suchý zipy." uculí se, ale knoflíček povolí. "Nebo radši ne, to by šlo potom všechno moc rychle."

"Já mám pocit, že to už existuje. Mám vtíravý pocit, že tenhle vynález používají striptéři." pousměje se. Nechá ruce volně, aby Míša mohl rozepnout ty knoflíčky. "S jedním jsem se jednou bavil. Celkem zajímavý člověk."

"Teď jsi mi vzal naději na dobré podnikání. Striptér, jo? A povídal sis s ním? Jak přesně?" uculí se.

"Vážně to chceš vědět?" pousměje se. "Velmi důkladně. Studoval medicínu, tak jsme si moc hezky popovídali o anatomii."

Zasměje se. "Věděl jsem to. I s názornou ukázkou, že?" Vytáhne Lexovu košili z kalhot, aby jí mohl dorozepnout a konečně jí z Lexe stáhnout. Ta jeho už je rozhalená.

"Tak trošku." zazubí se. "Býval jsem docela... ehm... zvědavý na takové věci. Třeba teď jsem velký fanda do tetování. Hlavně, co se tvého týká." Prsty polaskají draka na hřbetu. "A vůbec jsem neměl tušení, že by mě mohli zajímat zrovna draci."

"Nebudeš chtít zkoumat i jiná, že ne?" trošku urážlivě našpulí rty, ale v očích má jiskřičky smíchu. Lexovy prsty na citlivé jizvě způsobí mírný otřes uvnitř něj. Vnitřnosti se zatetelí a on taky.

"Ne, kdepak... jsem fanda jen do jednoho." odpoví a přitáhne si Míšu k polibku. Až k smrti rád ho líbá.

"To jsem moc rád." Co asi bude bez těch rtů dělat? Bez celého Lexe? Tohle je jejich poslední společná noc tady a on si to hodlá náležitě vychutnat. Dá do toho polibku všechno. Všechny emoce, které cítí.

Přitáhne si ho pevně k sobě a sevře v pase. Ne, už ho nikdy nepustí z náručí. Prostě tu s ním Míša zůstane. Pousměje se do polibku. Kdyby to tak šlo, rozhodně by neváhal.

Vydechne, když je pevně přitisknut k druhému tělu. Tak nějak cítí, že ty pocity nejsou jen jednostranné, z čehož tak trochu taje jako sníh po zimě. "Čemu se culíš?" upře na Lexe svůj pohled. Jejich rty se stále lehce dotýkají.

"Jen tak, napadlo mě, co by se stalo, kdybych si tě tu nechal navždycky." pousměje se. "Nechce se mi loučit."

Míša posmutní. "Já taky ne... nechci na to ani myslet." Pohladí Lexe po tváři, jako by si chtěl zapamatovat její kontury. "Jestli mě chceš unést a nechat si mě navždy, jsem pro. Jen budeš muset snášet moje vrtochy." uculí se.

"Jen jsem přemýšlel, kdo všechno by mě pak za tvůj únos chtěl zabít." zasměje se a vtiskne Míšovi prudký polibek. "Asi bych se hodně divil."

"Já bych tě nedal. Bránil bych si tě zuby nehty." Obejme ho kolem ramen a polibek mu oplatí. Zřejmě se mu nepodaří se těch rtů dostatečně nabažit, alespoň na nějakou chvíli. "Musím si ty kalhoty sundat, tlačí mě do břicha pásek." uculí se a přejde prsty mezi jejich těly po Lexově bříšku. Kovová spona cvakne.

"A jsi si jistý, že je to pásek?" zeptá se s nevinným výrazem. "Za předpokladu, že mě tak moc vzrušuješ, by to mohlo mít i jiné příčiny." Ale rozhodně se nemíní bránit.

"Doufám v to, že to není jenom pásek." uculí se, kalhoty přetáhne přes půlky níž a polaská je přes spodní prádlo. "Tohle je zadek, za který by stálo udělat spoustu hříchů a umřít za něj." Nevinně s rukama vyjede zpátky na záda a upře pohled na Lexe. "Pomůžeš mi?"

"Zas to nepřeháněj, bude si o sobě moc myslet." zazubí se. "Pomůžu, s čímkoliv chceš."

"Tak si to prosím sundej." udělá psí oči, i když to není potřeba. Sám se nadzvedne, aby si stáhl košili a hodil jí k zemi.

Provede. Nadzvedne se, stáhne kalhoty a ty se proletí do rohu postele. "Nějaké další přání?" natáhne se po Míšovi, aby si ho přitáhl blíž. "Jsi ode mě daleko. Moc daleko." zavrní mu do ucha.

"Když už jsi u toho svlékání oděvů, pomůžeš i mně?" rozepne svoji sponu pásku, knoflíček i zip a laškovně je pootevře, trochu stáhne přes zadek. "Potom budeš moct jít mnohem blíž."

"Nedráždi mě." zaúpí. Skloní se, aby polaskal odhalenou kůži jazykem, než kalhoty stáhne. Dlaní přejede po čerstvě odhalené kůži hýždí. "Strašně mě vzrušuješ, Míšo." Skoro ho to až děsí, jak moc.

"Já dráždím tebe?" skoro až vyjekne, když se vlhký jazyk dotkne jeho podbřišku. Dlaní vyhledá tu Lexovo, aby mu ukázal, co s ním dělají jen ty doteky, které mezi nimi zatím probíhají. "Za tohle můžeš ty. Jen tak, prostě protože jsi to ty." vydechne. Klepe se vzrušením a to ještě ani nezačali. Zřejmě se v něm nahromadilo přílišné množství bouřlivých emocí spojených s Lexem.

"Úžasné." pousměje se. "A to jsem se ještě ani nezačal snažit. Ale měl bych." Jazykem polaská pupík a znovu se posune o pár centimetrů níž. "Abys beze mě nemohl vydržet a vrátil se ke mně co nejdřív." dodá pobaveně.

"Mám pocit, že odtud ani neodjedu..." povzdychne si. Šimravý pocit na pupíku vyvolá zachvění. Takhle intenzivně se necítil snad nikdy. Bylo až nemožné, co s ním Lex udělal jen díky pár dotykům na odhalené kůži.

"Ale to musíš." namítne, jazyk sleduje linii drakova ocasu. "Musíš odjet, aby ses ke mně mohl vrátit." vysvětlí logicky a pousměje se, když ucítí Míšovo další zachvění. Líbí se mu to. Líbí se mu, co to s Míšou dělá. Jednou dlaní pevně svírá Míšův zadeček a druhou hladí bok s tetováním. "Jsi nádherný. Nemůžu se tě nabažit."

Dívá se na Lexe, jak rejdí na jeho bříšku a doslova si jeho tělo podmaňuje pod svoje vedení. "Máš pravdu. Ale nevím, jestli se zase hned nevrátím. Protože to asi bez tebe nevydržím ani pár minut." Projede prsty krátké vlasy, miluje to prohrabování se v nich, jak jej jemně píchají do dlaní. S jednou rukou je Lex už skoro na hranici jeho cítění, ale nějak mu to vůbec nevadí. Je zaujat spoustou jiných věcí, než aby dokázal reagovat na něco tak detailního.

"Pokud to všechno vyřídíš rychle... vrať se třeba hned." vytáhne se k němu a políbí na bradu. "Ale je naprosto nutné, aby sis vyřešil minulost. Vyřešil Alexe." Tohle vážně vytahovat neměl, ale připadá si jako hajzl, že mu Míšu prakticky přebral. "Ze zkušenosti vím, že tohle se pak staví proti mně."

Zavře oči. Proč se k tomu museli dostat zrovna teďka? Nálada mu poklesne. "Vyřeším. I když myslím, že je vyřešeno i bez mojí pomoci." ušklíbne se. "Já jsem v tobě, Lexi, něco objevil. Nemůžu tě jen tak nechat jít a chechtat se ti za zády. Až s tebou jsem pochopil... mám pocit, že k Alexovi se nevrátím, byť by to mělo dopadnout jakkoliv. Vím, že to zní ošklivě, ale cítím to tak. My jsme oba dva strašně odlišní. A muselo se stát něco, co nám muselo otevřít oči. Mně se to stalo teď. Tady na služební cestě."

"Míšo..." usměje se a dlouze políbí jeho rty. "Já na tebe budu čekat. Ať už se nakonec rozhodneš jakkoliv, bude to dobře." Lehce pohladí linii brady. "Ty jsi mi dal obrovskou naději. A já ji rozhodně hodlám plně využít. Hned, jak to tady vyřídím s tím soudem, vracím se do Čech. Chci ti být co nejblíž."

"Jak se vůbec dozvím, že už jsi zpátky?" do teď nad tím nepřemýšlel, ale teď mu ta myšlenka tak nějak spadla sama od sebe do hlavy. "Co kdybych tě jel hledat sem a tys tady už nebyl? Nemám nejmenší ponětí, jak dlouho může trvat takový proces."

"Hm, to dám výpověď ve firmě, takže... Stačí tam zavolat a shánět se po mně. Jak řeknou, že tam už nepracuju, tak jsem v Čechách." pousměje se.

"To je dobrý vědět." přitiskne se na jeho rty. Nechce to teď řešit. Z noci už jim zase nezbývá tolik času, jako by si představoval. Večeře a vůbec celý ten večerní výlet se jim trochu protáhnul.

Polibek vášnivě oplatí a jeho dlaně se opět rozběhnou po Míšově těle. Pohladí paže, po ramenou přejde plynule na hruď a bříška prstů jemně pošimrají boky. Plně vnímá hebkost Míšovy kůže. Sklouzne níž, aby jazykem polaskal krk, který není o nic méně lákavý než jiná místečka. Navíc tohle místo vyvolává z Míšova hrdla velmi zajímavé zvuky.
 

13 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 yellow yellow | 13. dubna 2014 v 12:48 | Reagovat

Tohle prostě člověku zvedne náladu. :) I když to už mělo takový trochu smutný nádech.

2 KATKA KATKA | 13. dubna 2014 v 15:02 | Reagovat

budou jeden bez druhého asi nějakou doby soudy to není jen tak takže Míšo bezpečný návrat a šťastné shledání :-D

3 Nade Nade | Web | 13. dubna 2014 v 17:40 | Reagovat

Je zvláštní, jak na to jdou. V dnešní době a nevymění si ani telefony, nebo e-mailové adresy? Doufám, že se jim to nějak nevymstí.
Díky, moc se těším na pokračování. :-)

4 Karin Karin | 13. dubna 2014 v 21:04 | Reagovat

Doufám že si Lexo vše brzo vyřeší a bude pelášit k Míšovi. :-D

5 Wieta Wieta | 14. dubna 2014 v 0:30 | Reagovat

ja som zvedavá, ako ho bude Michal hľadať :)

6 Zuzana Zuzana | E-mail | 4. června 2014 v 14:27 | Reagovat

Trochu ma rozčúlila tá veta "ako sa dozvie, že je preč z Nemecka" To si už nebudú volať? Ved majú mobil, a skype? alebo mail... myslím, že to by malo byť samozrejmé, vymeniť si kontakty. Alebo keď chcú byť trochu retro, tak existuje aj pošta a ručne písané listy, aby bola romantika :)

7 antithetical antithetical | Web | 20. června 2015 v 16:07 | Reagovat

půjčka do 25000 :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama