Část třicátá šestá

22. dubna 2014 v 14:20 | Pret a Voldy |  Síla zpovědi
Část třicátá šestá



Už svoje steny ani neposlouchá. Lex si na něm hraje, jako na dobře naladěný nástroj. Nedokáže se ani pohnout, jak je ochromený tím, že Lexovi stačí pár dobře mířených polibků a doteků a on vidí před očima hvězdičky. Kdyby mu přikázal, aby se udělal, vyvrcholil by bez mrknutí. Takhle jen zatíná pěsti, které ani nevnímá, kde má položené.

Pomalu, mazlivě se otře tváří o Míšovu, polaská jazykem hranu čelisti a přesune se na ouško. Jemně skousne lalůček a následně ho vsaje do úst. Tohle na Míšu ještě nezkoušel. Tohle místečko ještě neprozkoumal. A on by si přál prozkoumat úplně všechno. Míša je hodně senzitivní, reaguje velmi intenzivně i na drobné laskání. To se mu moc líbí.

Má pocit, že ať už Lex udělá cokoliv, ať už se ho dotkne rty nebo prsty kdekoliv, že mu to všechno působí intenzivní slastné pocity. Stiskne rukama Lexovy boky, jak se potřebuje něčeho držet, protože tahle jízda je na něj až moc rychlá.

Pousměje se, když na bocích ucítí poměrně důrazný stisk. Dlaň sjede pomaličku na podbřišek a ústa se dál věnují oušku. Míšovi už vážně moc nechybí. "Udělej se pro mě, Míšo." lehce zastřeně zašeptá přímo do ucha.

Vytřeští překvapením oči, ale víc udělat nestihne. Hlava se mu skoro až zamotá, před očima se mu zatmí a on trochu ponížen tím, že vrcholí Lexovi na podbřišek, se tomu poddá. Z hrdla se vydere hlasitý sten, prsty pevně stisknou Lexovy kyčle. Jeho tělem procházejí záchvěvy právě prožitého vyvrcholení. Nedokáže otevřít oči a zhodnotit situaci. Vykolejil ho fakt, jak snadno to šlo.

Přitáhne si Míšu do náručí a pevně ho sevře. Usmívá se jako pitomec. Tohle se mu s moc partnery nepovedlo. Míša je opravdu neskutečně vnímavý.

Povolí vražedný stisk prstů a pomalu pohlédne pravdě, tedy Lexovi, do očí. "Promiň... nevěděl jsem, že až... takhle rychle..." zrudne rozpaky. Lex se usmívá a on si není jistý, jestli se směje jemu nebo se směje prostě jen tak. Udělal se jako nějaký puberťák už po pár dotecích... pěkně intenzivních dotecích.

"Neomlouvej se. Bylo to úžasné." pousměje se spokojeně. Je hrozný manipulátor, ale tohle mu prostě nedalo. Pohladí zrudlé tváře. Míša prostě svádí k tomu, aby ho laskal, dotýkal se a prováděl mu tyhle lumpárny. "Omlouvám se já. Udělal jsem to schválně." zatváří se provinile.

Začne se hrabat na ruce, aby se posadil a zkontroloval napáchané škody. "Promiň, asi jsem ti ušpinil prádlo." zrudne podruhé. Chová se jako naprostý pitomec.

"To nic. Pračka to zmákne." pousměje se. Míša se zdá být trošku zpitomělý. "V pořádku, ano?" sevře v dlaních jeho tváře.

Přikývne. "Tohle bylo vážně... udělal jsem jak puberťák." sevřená pěst dopadne lehce na Lexovu hruď. Bez síly, prostě tam jen dopadne. "A můžeš za to ty." fňukne. "Ještě se mi to nestalo."

"Já vím. Promiň." sevře jeho pěst a políbí klouby. "Ale bylo to pro mě. Nebo díky mně, to už je jedno. I tak se to počítá." přitáhne si ho a políbí.

Přikývne mu drobně do polibku. "Asi budu muset na chvíli na vzduch." V naučeném, lehce nervózním gestu, si projede vlasy svými prsty. Druhou ruku má omotanou kolem Lexova pasu. Stopy rozkoše na jeho břiše, ho stále utvrzují v tom, co se mu přihodilo.

"Můžeme se jít projít, venku je ještě pořád celkem teplo." navrhne. "Trošku se dáme do pořádku a vyrazíme. Tedy, jestli chceš."

"Jestli ti to nevadí?" koukne na něj s nadějí, že se ještě bude moct projít po statku a pročistit si u toho hlavu. Což zrovna teď potřebuje, protože se stále cítí rozhozený a spát se mu nechce už vůbec. "A potom kdo je tady šotek..." zamumlá si pod fousy.

"Nebrblej šotku." zasměje se a pomalu se zvedne. "Tak chviličku vydrž, donesu ručník."

***
Sjel si opatrně přes fošny, které tady stále měl, aby se z terasy podniku dostal i bez pomoci jiných. Lex se zaseknul někde uvnitř, jak bylo v baru veselo. Přejel si k ohradě, aby se o ni mohl opřít. Upřel pohled na ztemnělou louku. Koně byli dávno ustájení, ale louka stále žila. Cvrčci se dorozumívali opravdu hlasitě. Venku bylo opravdu příjemně i přes to, že léto vrcholilo. Na rtech se mu usadil spokojený úsměv.

Chvíli se zdrží uvnitř, i když se mu to moc nelíbí. I tak se musí pozdravit s několika známými a odpovědět na několik otázek. Konečně se mu podaří vyklouznout. Na terase se rozhlédne, kam mu zmizel Míša. Seskočí dolů a zamíří za ním k ohradě. Přejde za něj a opře se dlaněmi o jeho ramena. "Vypadáš nějak zasněně." nakloní se a vtiskne polibek na tvář.

Usměje se. "Je tady moc hezky. Tak ticho a spousta klidu. Čas tady běží v úplně jiném měřítku než ve městě. Jsem rád, že jsem se nakonec nechal přemluvit a nakýbloval jsem se ti do postele, abych nemusel nocovat v tom otřesném hotelu..." oklepe se, když si na to vzpomene. "Nepůjdeme se kousek projít?"

"Je moc dobře, že umím tak dobře přemlouvat." pousměje se a přikývne. "Jistě, máš nějaký směr, kterým by ses rád vydal nebo to necháš na mně?"

"Asi někam, kde se dostanu? A přemlouvat umíš opravdu dobře, ale talent máš i na spoustu jiných věcí." Uculí se. "A dokážeš taky cokoliv, co chceš." Zručně si vyjede z ďolíku, který jeho vozík vytvořil, když se moc naklonil nad ohradu, aby se mohl pohodlněji opřít. "Kde je vůbec konec mému psovi?"

"No, rozhodně ti ho doporučuju nechat odčervit. Jen tak pro jistotu." začne opatrně. "Dneska tu tak trošku grilovali a dělali masové hody. Tak mu sem tam něco dali. Leží na zápraží a vypadá totálně přežraně. Ale navýsost spokojeně." dodá radši rychle. "Já vážně říkal Ralfovi, ať jsou na to opatrní. Ale víš jak to je, když psi cítí maso. Rex začal škemrat a Xitt mu prý statečně přizvukoval."

"Abych ho nemusel brát na převýchovu. To by ze mě asi v centru neměli moc velkou radost. Asistent není levná záležitost." zatváří se trochu vyděšeně a v hlavě už mu běhají všechny možné i nemožné scénáře, co všechno by to mohlo mít za následky. Otočí se přes rameno, jako by je chtěl zahlédnout, ale jsou z druhé strany domu.

"No, tak to budeš muset svést na mě." povzdechne si. "Vidíš to, jen si se mnou začneš, už začínají problémy." dodá nešťastně. "Vážně doufám, že to bude v pořádku. Prý byl jinak moc hodný. Nosil si mističku a tvářil se prý hrozně hladově." trošku mu zacukají koutky při té představě.

Usměje se, tohle je Xittovi podobné. "Dělá to i doma, ale ví, že stejně nic navíc nedostane, kromě klasického jídla a nějakých pamlsků za odměnu. Byl jsem velmi důkladně poučen o tom, jak fatální následky bych nesl já osobně, kdyby měl nadváhu. Náš veterinář umí být přesvědčivý. Měl jsem z něj strach málem i já."

"Za jednou se snad nic nestane. Navíc, včera měl chudák docela výdej." řekne s nadějí. Dost nerad by měl na svědomí Míšova Xitta. "Bál ses veterináře?" pousměje se. "A co to ubohé zvíře?" dodá pobaveně.

"Xitt má v tomhle strašně navrch. Je nad věcí, jen se dívá co kde lítá a čichá vůni desinfekce. To já vždycky dostanu vynadáno. Chtěl bych mít jeho klid. Kam mě to vůbec zase táhneš?" usměje se. Ta cesta je mu nějaká povědomá.

"Vážně? To má docela dobré. On je v pohodě a páníček se bojí za něj." pousměje se. "Hádej, už jsme tam přece jednou byli."

Zahledí se na stodolu a dá si dvě a dvě dohromady. "Na seník?" zaraduje se. "Proč mě pořád nutíš mít pocit, že je mi spíš tak pět, než dvacet pět." culí se, ale nevadí mu to. Jestli má Lex nějaké plány, chce si to náležitě užít.

"Vůbec netuším, na co tím narážíš." Zatváří se naprosto nevinně, ale nakonec se pousměje se. "Udržuj kurz, já si jen pro něco doběhnu a doženu tě, ano?"

"Co?" zeptá se nechápavě, ale už může jen sledovat Lexova záda, jak se rychlými kroky vzdaluje zpátky na statek.

Lex vyběhne schody do pokoje, vpadne dovnitř a rovnou zamíří ke svému batohu. Z kapsičky vytáhne už dobře známou krabičku, bez které by se případné muchlování na seně rozhodně neobešlo. Schová ji do kapsy spolu s tubou gelu a rychle vyrazí z pokoje, aby Míša dlouho nečekal. Cestou přes terasu popadne jednu deku. Není blázen. Seno škrábe a oba by vypadali pěkně zbědovaně, kdyby si pod sebe nedali deku. Míšu dožene ještě, než se dostane k seníku. "Jsem tu." vydechne mírně zadýchaně.

Prohlédne si ho s otázkou na rtech, schválně moc nespěchal, aby ho Lex nemusel dohánět moc daleko. "Pro cos..? Aha, deka. Ta se hodí. Nemusel jsi utíkat, já bych se ti neschovával, neboj se." Ne, že by ho to nenapadlo, ale netušil, jak moc dobře na tom je Lex s hrami, když s ním odmítl hrát pexeso. Zazubí se sám pro sebe.

"Čemu se směješ?" nechápe a sevře deku podpaží. "Schovávání se občas nevyplatí. Musíš mít jistotu, že by tě někdo hledal." zazubí se a pokračuje k seníku. "Deka se vždycky hodí. Víš, co dokáže seno napáchat?"

"Nevím, kromě situace s tebou, jsem toho v seně moc nenadělal." pokrčí rameny. Nějakou představu má určitě, ale pravé následky nezná. "Ty bys mě tady nechal na pospas vlkům?" otočí se na Lexe nevěřícně, ale koutky mu cukají.

"Tady vlci nejsou." zazubí se na něj. "Takže by ti nějaké akutní sežrání nehrozilo. Leda by třeba Xitt s Rexem dostali ještě hlad."

"Vlk taky sliboval a víš, jak to dopadlo s Karkulkou... Pomůžeš mi, prosím?" do toho sena se zase těší jako malé dítě. Obzvlášť v situaci, kdy se bude moct k Lexovi tisknout.

"Jistěže. Jen chviličku." Lex velmi důkladně rozprostře na seně deku a pak se vrátí k Míšovi, aby ho vzal do náruče. "Na tři?" Zeptá se s úsměvem.

"Já jsem připravený, mně počítat nemusíš." Nastaví ruce, aby měl Lex lepší přístup a nemusel se mu motat pod rukama.

"No, já myslel něco trošku jiného, ale jak myslíš. Tak šup." popadne ho a hodí do sena. Pamatuje si, že minule se to Míšovi zamlouvalo. Seno celkem dobře zbrzdí pád.

Se smíchem žuchne do měkkého a voňavého sena. "Takovou podlost jsem měl čekat." Uvelebí se do pohodlné polohy. Rukou poklepe vedle sebe. "Tak šup nebo se nepřidáš?"
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 22. dubna 2014 v 21:03 | Reagovat

seno je nějak přitahuje ale co ve městě ho mít nebudou tak ať si ještě užijí :-D

2 Karin Karin | 22. dubna 2014 v 21:52 | Reagovat

Ty dva k sobě patřej jako pucle. :-P

3 yellow yellow | 23. dubna 2014 v 15:46 | Reagovat

:D

4 agora agora | Web | 6. října 2016 v 4:14 | Reagovat

bezúročná půjčka mezi spřízněnými osobami :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama