Část druhá

28. května 2014 v 7:44 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Část druhá


Dorazí další člověk, o něco starší než ten, co už sedí u baru. "Ahoj Kamile, už dorazili ti mí dva drahouškové? Dej mi prosím tě nějaký nealko. Jsem tu autem." Položí tašku s foťákem na stůl. "Čau Míšo, nevypadáš, že bys pochodil dobře."
Jmenovaný zaúpí. "Ne, chci se ožrat na žal, ale tihle dva..." ukáže na Michala s Kamilem. "... mi to kazej."
Kamil se rozesměje. "Čau Martine. Jasan, už tu jednu objednávku mám, vyřídím vás oba naráz."
Martin se usadí vedle a sjede Míšu pohledem. "Zdravím. Ty jsi tu nový? Ještě jsem tě tu neviděl."

Trochu sebou trhne, když se ozve v rozhovoru jeho jméno, ale potom mu tak nějak začne docházet, že se tak jmenuje kluk sedící vedle něj, co bude dnes zapíjet žal. Natáhne k němu ruku. "Michal, čekám tady na Lexe. A ne, máš pravdu, ještě jsem tady nikdy nebyl." prohlédne si ho. Mohl by to být ten Martin, o kterém Lex říkal, že fotí? Ta taška s fotoaparátem by tomu odpovídala.

"Martin. Ahoj. Čekáš na Lexe? No, já vlastně taky." usměje se a důkladně si ho prohlíží. "Máš moc hezkou tvář. Vadilo by ti, kdybych si tě párkrát blejsknul?" okamžitě se natáhne pro brašnu.
Michael protočí oči. "A už je to tu zase. Víš, že na to by se bezvadně balili kluci? Že mi to dělo někdy půjčíš?" poukáže na opravdu profesionální foťák.

Michal zavrtí se smíchem hlavou. "Nemohlo by to počkat na někdy? Nerad se fotím. Ale opravdu nerad." Rukama okamžitě zamíří k obličeji, aby se částečně schoval. Smích ho však neopustí, nejen díky tomu, jak to na něj hned vybalil, ale díky těm řečím, které má Michael vedle něj.

"To je ale škoda, jsi opravdu hezkej. Foťák by tě miloval. Ale nevadí, vyberu si to jindy." i tak ho ze cviku párkrát vyfotí. "A který dělo myslíš, to co mám v ruce nebo v kalhotách?"
Michael se rozesměje. "Ty vole, to druhý ani omylem. Kubíček by tě osobně vykastroval. A mě taky."
Kamil před Míšu i Martina postaví obrovskou barevnou sklenici s různými barevnými vrstvami tekutin. "Docela jsem se na tom vyřádil, tak to koukejte vhodně ocenit." Třetí sklenici položí před Michaela. "Šoupl jsem ti tam drobet vodky, aby to mělo grády."

Natáhne se s pobaveným úsměvem po pestrobarevné sklenici, aby ochutnal. "Hochu, to si nech patentovat." Pochválí ho upřímně. Kombinace chutí je skvělá. Při dalším loku přivře oči, aby si to vychutnal. "Skládám poklonu, čekal jsem spíš nějakej koktejl." Trochu promíchá tekutinu brčkem. "A led by do toho prosím nebyl?" nechce rýpat, to vůbec ne, ale pár kostek by bral.

"No vážně, je to skvělý. Ta vodka to posunula až někam docela jinam." zazubí se Michael. "Ale led bych bral."
"Mně taky, prosím. Ale jinak je to naprostá dokonalost. Zase jsi se předvedl, Kamčo. Už to chutnal velkej šéf? A kdy se zjeví Roman?"
"Věčně nespokojený, co?" zavrtí Kamil hlavou, vytáhne z lednice misku s kostkami ledu a každému přenese jednu kleštičkami do sklenice. Nechá ji tam hezky žblunknout. "Ještě něco, vaše veličenstva? Lex už mě velmi pochválil a od příště je na nápojovém lístku. A Roman má zase tu svou naprdnutou náladu, zalezl do kanclu a vyšťourá ho odtud asi jen Lex."

"Děkuji." poděkuje za led. Lexe už by tady taky rád viděl. Společnost má sice celkem příjemnou, ale pořád je tady ta nedořešená záležitost, kvůli které sem přijel. A už by chtěl vědět, na čem je. "Zřejmě za to jeho zaleznutí do kanceláře můžu já."

"Proč?" stočí na něj všichni pohled. Jen Kamil se zatváří vědoucně.

Cucne si z drinku, než jim odpoví. Potom pokrčí rameny. "Vlastně jsem toho ani moc neřekl. Stačilo mu, co viděl." ukáže prstem na vozík za sebou a Xitta vedle něj.

"Co?" nechápe Michael a nakloní se, aby líp viděl. "Ty seš na vozejku? No a? Proč by s tím měl mít Roman problém?"
Martin do Michaela drbne loktem. "Vážně netuším, proč zrovna tohle by mělo Romana nějak naštvat."

"Jo, to jsem. A asi jsem zapomněl zmínit, že se znám s Lexem z Berlína." Jak pochopil, tohle tady budou asi vědět všichni. "Stačí to nebo mám vysvětlovat dál? Moc to nechápu, ale tady Kamil něco říkal o Romanovi u Lexe nebo tak nějak..."

"Ty seš ten Lexův Míša? Ty vole, my už mysleli, že si tě vymyslel." začne se Michael smát. "Tak to už rozumím. Romča se bojí, že ho Lexík vysype z bytu a vezme si tam tebe."
"To sis myslel leda ty." zavrtí Martin hlavou. "Ale už jsme tak nějak nevěřili, že se tu někdy ukážeš. Roman to má od Lexe všechno z první ruky. Asi je jen trošku zaskočený. Neber ho vážně. On je trošku v blbý pozici. Je to jediný hetero, který se s námi zná nějak blíž. Vážně si z něj nic nedělej." ujistí ho Martin a otočí se na Kamila. Ten už je ale pryč. Obsluhuje další příchozí.

"Měl jsem... musel jsem doma něco vyřešit a slíbil jsem, že si Lexe najdu, takže jsme si jaksi zapomněli vyměnit víc informací. Jediný, co jsem měl, bylo jeho celé jméno a kontakt do firmy. Když jsem potom zaslechl o tom případu a střelbě u soudu, jel jsem do tý nemocnice. Nepustili mě k němu. A tak mi nezbývalo, než prohledat všechny bary tady v okolí, které by se shodovaly s tím, že jsou to gay bary. Do teď jsem nevěděl, že je jich tady tolik..." pokrčí rameny. "Hledal jsem ho prakticky už od té doby, co jsem se ukázal doma." odkašle si. "I kdyby to Roman myslel vážně... setkal jsem se horšími. Ale tak nějak jsem s tím nepočítal, zaskočila mě jeho reakce úplně stejně. Lex o vás vyprávěl jinak." usměje se.

"Lexův fotr je kretén. Kdyby se s ním Gabriel neseštěkal, tak by nás tam taky nepustili. Zakázal přístup každému, kdo není přímo z rodiny. Zmetek." zamračí se Michael. "Ale můj brácha je..."
"Bože, o tom fakt nemluv. Ještě teď se totálně stydím, co na sebe ti dva řvali. Jen jsem netušil, že Gabriel umí německy. A že by byl kdy schopný Lexe takhle bránit. Akorát ho asi díky němu vydědí." ušklíbne se Martin a vzápětí se usměje na Míšu. "Roman je obvykle v pohodě. Vážně. Až to trošku vstřebá, bude to dobrý. Tak Lex o nás vyprávěl? To mě ale opravdu zajímá. Copak ti o nás říkal hezkého?"

"Vlastně se jeho otci nedivím. Pokud na něj někdo vytáhnul bouchačku, tak je to i celkem logický, kdyby se chtěl někdo mstít znovu..." napadlo ho to už v nemocnici, tak nějak zalituje toho, že nepotkal tuhle partičku. Možná by se k němu dostal taky už tehdy. Jenže oni o něm asi nevěděli, když byl Lex ještě v Německu. Mohli by ho taky podezřívat z nějaké křivárny. "Pokud se nepletu, tak říkal, že by se ti líbilo moje tetování." uculí se, když si na to vzpomene. "Zase toho tolik nebylo, jen... okrajově, že tady má přátele a tak." Nervózně se zavrtí. Doba čekání se zvyšuje. "Víte někdo, kdy přijdou?"

"Tam už ani tolik nešlo o to, že ho postřelili. Spíš o to, že za ním přijeli jeho přiteplení kámoši." ušklíbne se Martin. "Ale to už vážně nemá smysl řešit. Máš tetování? No, to bych musel vidět, abych posoudil." pousměje se. "Lex si taky jedno pořídil. Kamila z toho málem švihlo. Má trošku arachnofóbii. Málem Lexovi rozdrtil zápěstí."
"To přeháníš." Ujistí ho Kamil, který se mezitím vrátil k nim. "Jen jsem ho fláknul utěrkou. Jemu jsem ublížit nemohl, ale tý osminohý příšeře jo. Kdyby teda byla živá." ohradí se uraženě. "Nemám tušení, proč to tak zveličuješ, ty umělče."

Michal se usměje. Kdyby tak věděli. "Myslím, že říkal něco takového v salonu, že mu tady rozdrtíte ruku, aby ten pavouk zmizel. Bral jsem to na sebe, protože to byl tak trochu můj nápad, ale i Lexův. Já ho do tetování nepřemlouval." Nenápadně skryje svoje předloktí a poprvé je rád, že má tetování ze spodní strany. "Moje tetování je takové specifické." Posune se na židličce a na malý okamžik rozepne knoflík košile. Stejně z něj moc neuvidí. Navíc se za ten měsíc událo dost věcí a on to začal brát trochu jinak. Díky Lexovi.

"No jo, to asi myslel tady na Kamila. On je tak trošku hysterka." ujistí ho Martin a upře svůj pohled na Míšu. "Tak ukaž, ať se můžu pokochat."
Kamil se ušklíbne. "Nic mu neukazuj, je na mě zlej. A jen tak mimochodem, ta hysterka stojí hned vedle tebe, Martínku, a má v ruce opravdu těžkou láhev."

"Stejně se moc nehodí, abych se tady obnažoval. Jsem tady kvůli jiným věcem." pokrčí rameny a knoflík zase zapne. Upraví se. "A nerad bych riskoval něčí vraždu tady, tak si to radši nechte. Lexovi by se asi nelíbilo, kdybyste mu to tady zaneřádili krví." pousměje se. Začíná být dost nervózní, jen doufá, že to na něm není moc vidět.

"Jo, to by se to setkání asi moc nevyvedlo, co?" otáže se Michael a vstane. "No, vážení. Já vás opustím, myslím, že jsem spatřil osamoceného celkem pohledného mužského, jdu se seznamovat." popadne skleničku a sklouzne z barové stoličky.
"Tak ho hlavně nepozvracej. Sice je to tvůj oblíbený způsob seznamování, ale i tak. Ne každý to vydýchá." doporučí mu Martin. Odpovědí je mu odfrknutí a zvednutý prostředníček.
Kamil se pousměje. "Ty máš dneska teda rejpavou náladu. Copak se stalo?"
Martin pokrčí rameny. "Kuba si vzal na poradu při výběru foťáku radši Lexe než mě. Fotografa. Beru to jako osobní prohru."

"Možná jen chtěl poradit od někoho, kdo tomu nerozumí tak odborně." pokrčí Michal rameny. "Celkem ho chápu, protože mít sebou odborníka, to znamená nákup na několik dní." zazubí se. Neměl by riskovat, ale má tu trumf ve formě tetování na břiše, které by mohl ukázat na případnou usmířenou. Jen trochu doufá, že se Lexův odhad nemýlí. "Když chtěla moje máma zařídit kuchyň podle mých měřítek a návrhů s jejími požadavky, dal jsem jí tak odbornou přednášku proč ne to a to, že si to raději vyřídila sama." odpoví se smíchem. Zná to. Taková profesní deformace umí být vtipná, ale i otravná. "Ber to jako důvod, že se s tebou nechtěl hádat. Celkem logické."

Martin jen mávne rukou. "Ale určitě ti dva vyberou nějaký příšerný šidítko. Vždyť je to ostuda. Přítel fotografa a bude mít nějakou křusku."

"Nevěřím, že by měl Lex špatný odhad..." upije ze svého pití, kterého značně ubylo. "Opravdu netušíte, kdy se vrátí?"

"Každou chvíli, řekl bych." odpoví Martin. "Ale jo, Lexovi v tomhle věřím. Snad nepřijdou s tím nejlevnějším šmejdem. Poslyš a ty, ty máš pro Lexe dobré zprávy? Nebo jsi nám ho přišel pocuchat?" zeptá se Martin na rovinu.

Široce se usměje. "Myslím, že by měl být první, kdo to uslyší. Nic proti vám, ale on je ten, za kým jsem přijel. Pokud si nechal narůst delší vlasy, pocuchám ho rád." uculí se. "Můžu se zeptat? Ten kluk co odešel balit jiného, Michael, tuším. On je Motýlek?" vrtalo mu to hlavou, tak se zeptal. Přijde mu tak nějak moc divoký, než jak si ho představoval.

"To chápu. Však my se to stejně dozvíme." zazubí se Martin a otočí se po Michaelovi. "Jo, to je on. Motýlek. Koukám, že Lex o nás opravdu mluvil."

"Trochu jsme si povídali. Zřejmě mu na vás záleží." otočí se stejným směrem jak Martin, aby zahlédl Motýlka, jak flirtuje s nějakým neznámým. Pořádně si ho prohlédne. Nějak mu nedochází, proč chce Lex zrovna jeho... má kolem sebe spoustu milých a krásných kluků. Jistě, někteří jsou zadaní, ale stejně. Raději se otočí zpátky. Deska baru je pro teď zajímavější.

"Lex je hodný člověk. Vždycky mu víc záleželo na ostatních. Buď na něj hodnej a moc mu neubliž, ať už jsi mu přišel říct cokoliv. Radši buď upřímný, než abys mlžil." Martin se na Míšu zadívá. "Ono se to nezdá, ale Lex už toho moc nevydrží."

Přikývne. "Nehodlám mu ublížit. Sám vím, co umí být život za svinstvo. A ten měsíc bez něj byl... prostě hrozný." Když si vzpomene, že kvůli němu začal jezdit i na rehabilitace. Začal se shánět po místech, která by mu mohla trochu pomoct... Opravdu se do něj zamiloval a nehodlal to jen tak zahodit kvůli blbosti. "Nechci o něj přijít, pokud to sám nebude chtít. On ví, co znamená moje přítomnost tady."

"No, to asi brzy zjistíme všichni." Martin se pomalu narovná a vstane. "Už ho tu máš. Tak hodně štěstí." Sám zamíří naproti Lexovu doprovodu, aby Kubu objal kolem ramen a začal se mu dobývat do tašky. Lex zatím Míšu nezpozoroval a zdraví se s Martinem.
 

15 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Natali Natali | 28. května 2014 v 9:17 | Reagovat

a to mám ako teraz čakať celý týždeň zas?! O_O   Veď tu obhryziem polovicu stola dovtedy :-D

2 El El | 28. května 2014 v 10:11 | Reagovat

Nechci čekat týde !prosím co nejdřív další, teď , když se asi mají setkat ! To se nedělá ! Budu zlá ! :-?

3 Voldy Voldy | 28. května 2014 v 10:20 | Reagovat

[2]: A schválně... kdo bude zlejší?? :-D *devil*

4 yellow yellow | 28. května 2014 v 11:22 | Reagovat

Voldíku! Já tě asi zabiju. :D Jako jak se mám po takovýmhle konci učit. Teď budu pořád přemýšlet, jak to bude dál.
Btw. Gabo palec nahoru. Úplně jsem tu scénu viděla.

5 Wieta Wieta | 28. května 2014 v 11:55 | Reagovat

ja som taká zvedavá na Lexovu reakciu :)

6 KATKA KATKA | 28. května 2014 v 12:11 | Reagovat

prosím o vyjimku to čekání na Lexe mě vyšťavilo :-D

7 mii mii | 28. května 2014 v 14:23 | Reagovat

ne ne neeeee prečo neznášam ke´d to utnu vo chvilí kedy to musí pokračovať T_T

8 keishatko keishatko | E-mail | 28. května 2014 v 16:30 | Reagovat

to ako vážne? taký koniec? no taaaak týždeň je fakt dlhá doba, už včera bolo neskoro

9 Karin Karin | 28. května 2014 v 20:31 | Reagovat

Souhlasím z tebou (8) :-P  8-O

10 El El | 29. května 2014 v 20:18 | Reagovat

[4]:

Je mi naprosto jasné, že to budeš ty :P :D

11 Nade Nade | Web | 30. května 2014 v 14:54 | Reagovat

No páni, to cliff jako prase. Úplně mi z toho spadla čelist. :-D  :-D
Du se vožrat - snad vydržim

12 Zuzana Zuzana | E-mail | 4. června 2014 v 16:31 | Reagovat

Mám z toho stretnutia strašnú radosť a aj z toho, že to je len mesiac. To nejako psychicky zvládam:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama