Část první

20. května 2014 v 20:41 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Vítejte u pokračování příběhu Míši a Lexe.
Autoři: Pret a Voldy
Betaread: Sung

Přes překážky

Část první

Najít Lexe bral jako bojový úkol. Jeho poslední naděje byla právě před ním. Xitt se spořádaně usadil vedle vozíku a pozoroval svého pána, jak sbírá veškerou odvahu. Měl před sebou dveře baru The Webs a tajně doufal, aby se konečně trefil. Aby byl opravdu majitelem baru Lex a on už nemusel obcházet další a další. Zhluboka se nadechne a vezme za dveře. Naučeně se vytočí vozíkem, nechá projít Xitta, jinak přivázaného k jeho vozíku a vjede dovnitř. Pohled mu ihned padne na bar, kde jsou nějací mladíci. Pár přítomných se po něm otočí, ale je ještě docela brzy, alespoň si to myslí. Trochu zapochybuje, že by tohle mohl být Lexův bar, ale tak nějak o tom, že se mu podaří ho najít, pochybuje už několik týdnů. Od toho fiaska, kdy se hnal za ním do nemocnice, aby se dozvěděl, že k němu nikoho nepustí, se bál tak trochu všeho. Přejede k baru. Nervózně si projede své delší vlasy, protože si je od oné služební cesty nenechal ostříhat a odhodlá se oslovit barmana, který se vybavuje s mladíkem přibližně stejně starým, jak je tak odhadne. "Dobrý den, někoho hledám a tak nějak doufám, že byste mi mohli pomoct..."

Kamil i Roman stočí pohled za hlasem. Hudba nehraje ještě tak hlasitě, jako později večer. Roman stočí pozornost opět na Kamila, který se zářivě usměje. "Zdravím, co to bude?" Odhaduje, že se nejspíš přišel napít. Vypadá docela ztrhaně.

"Zatím nic, děkuji... Hledám Alexandra Webera a upřímně doufám, že je tohle poslední podnik, který dnes navštívím..." možná se mu to jen zdá, že se cítí tak hrozně, ale spíš je to skutečnost. Tohle je snad desátý podnik, který by byl podobný Lexovým indiciím, které mu dal během jejich rozhovorů.

"No jasně, Lexovi to tu patří." zazubí se na něj Kamil spokojeně. "Ale dorazí až později. Aspoň, co já vím. Romane?" Oslovený na ně stočí svůj pohled. "Hm?"
"Lex. Nevíš, kdy dorazí?"
Roman pokrčí rameny. "Do hodiny, do dvou. Šel něco vybírat s Kubou. Nějaký foťák nebo co." Pohled na hodinky. "Tak spíš do hodiny. Obchody už za chvíli zavírají."

Rozzáří se, když to uslyší. Pane Bože, Lexi, konečně! Srdce se po celém dni znovu rozbuší. "Vadilo by vám, kdybych se tady usadil i se svým psem? Může sice kamkoliv, ale aby tu nevznikaly nějaké problémy kvůli němu..." poukáže na způsobně sedícího Xitta. "A dal bych si perlivou vodu."

"Jasně, v pohodě. To je asistenční? Toho tu míváme běžně. S tím není problém. A ta voda, hned to bude." kývne Kamil a otočí se zády, aby z chladničky vytáhl požadované pití. Mezitím se Míšu změří pohledem Roman. "Sháníš Lexe? Pročpak?"

Chtěl se rozhlédnout po místě, kam by se složil, aby nepřekážel, ale není mu to dovoleno. Přistiženě se ohlédne po klukovi, který si ho tolik prohlíží. Ošije se. "Máme spolu... ehm..." vztah? "nějaké nevyřízené účty." usměje se sám pro sebe. "Sháním ho už několik týdnů."

"Tak, tady to je." položí před Míšu Kamil skleničku s vodou a otočí se k Romanovi. "Ještě jedno?"
Roman přikývne a přisune mu prázdnou skleničku. Pak si přeměří Míšu. "Když si s ním naposledy vyřizovali nevyřízené účty, skončil Lex v nemocnici." oznámí. "A nerad bych ho tak zase viděl." Od té doby, co Lex málem umřel, je na neznámé dost nepříjemný.

"Ano... já vím. Slyšel jsem o tom. Byl jsem dokonce za ním v nemocnici, ale nepustili mě k němu." posmutní, když si na to vzpomene. Na to zoufalství, které prostupovalo jeho tělem, když nevěděl, co se s ním děje. Otočí se na barmana. "Díky." uchopí ji do prstů a než pokračuje, zahledí se do průhledné tekutiny. Potom si uvědomí, že se ani nepředstavil... to by asi měl. "Zapomněl jsem se představit, omlouvám se. Michal Baxa. Poznal jsem se s Lexem v Berlíně."

"Počkej, ty jsi ten Míša z Berlína." vykulí na něj oči Kamil. "Nooo, dneska tu bude vážně veselo." zazubí se na mračícího se Romana a přisune mu další skleničku piva. "A ty se tváříš kysele proč? Chybí ti Vojtěch?" popíchne ho.
Roman zavrtí hlavou. "Já bych ti něco řekl, kdybys nebyl kámoš."
Odpovědí je mu zasmání. Kamil se opře lokty o bar a zadívá se na Míšu. "Lex bude radostí bez sebe. Mluví o tobě od té doby, co se vrátil zpátky."

Zmateně na ně pohlíží. Srdíčko se zatetelí radostí. "Lex o mně mluvil?" A to si myslel, že na něj dávno zapomněl, že ty sliby, které si dali, že padnou se dnem, kdy se rozloučí a on potom bude za blbce, když Lexe vyhledá. Asi byl pěkně mimo. Zavrtí hlavou a odsune si barovou stoličku, aby se na ní mohl vyhoupnout, protože ho začíná otravovat to, jak na něj ti dva pohlíží z vrchu. Až když se usadí, tak si uvědomí, že zde zřejmě ukázal něco, s čím ti dva nemají zkušenosti.

"Jen se opomněl zmínit o tomhle." ukáže Roman na vozík. Pomalu vstane. "Budu v kanclu, kdyby něco. Ještě tam mám práci." vezme skleničku a zamíří pryč. Kamil mu mávne a usměje se na Míšu. "Nic si z něho nedělej. Za normálních okolností je celkem fajn, jen má teď problémy. A strach, že ho Lex vykopne, když ses ukázal ty. A dobrý, už jsem se chtěl ptát, jestli nechceš pomoct. Jsi dobrej."

Zarazí se. Když mu Lex vyprávěl o svých přátelích rozhodně počítal s tím, že by někdo z nich s tím mohl mít problém. "Odkud by ho měl Lex vykopnout? A co to má co dělat se mnou?" Je zmatený jako dlouho nebyl. Nečekal, že to bude jednoduché, ale... Mávne rukou, když mu dojdou otázky. "Jsem v pohodě, zvládám to sám. Nejsem v baru poprvé." uculí se. Teď bude řešit sebe a Lexe a potom možná i to ostatní. Záleží jen na tom, jak to dopadne.

"Z bytu." ochotně prozradí Kamil. "Bydlí spolu." sáhne pod pult a vytáhne petku. Napije se. "Zatím je tu klídeček. Začne se to plnit až kolem desátý. Až dorazí kluci. Jo, já se ani nepředstavil. Kamil." natáhne k němu ruku. "Já se tu bavím z druhé strany baru."

"Michal." přijme ruku a jemně jí stiskne. "Navrhoval si to Lex sám? Je vidět, že je architekt." usměje se, když si prohlédne interiér trochu detailněji. Začíná se na něm projevovat nervozita. Ruce na malý okamžik zaměstná tím, že si vyhrne rukávy sportovní košile a odhalí tak svoje pavučinové tetování. Je zvědavý na to Lexovo. Potom se zarazí. "Bydlí spolu? Takže Lex... někoho má?" a srdce se zastaví znovu.
"Těší mě." usměje se. "Co vím, tak navrhoval jen nějaké detaily. Dřív to tu byl docela pajzl. Aspoň mi to říkali kluci, co to tu znali předtím. "Jo, bydlí. A ne, Lex nikoho nemá. Roman kope za jinou ligu."

Ze srdce mu spadne kámen. Takže je sám. Na rtech se mu usadí mírný úsměv. I když k radosti má ještě celkem daleko. Shlédne dolů na ležícího Xitta. "Myslíš, že bych tě mohl poprosit o nějakou misku vody pro Xitta? Máme za sebou docela perný den a tu v autě už má tak zteplalou, že přestal pít." Xitt při zaslechnutí svého jména zvedne hlavu a zase si ji položí znuděně na packy.

"Jasan. Hned to bude. Vydrž chvilku." otočí se a chvíli hrabe pod pultem, než najde vhodnou misku. "To by mohlo stačit." Nalije do ní vodu, obejde bar a strčí misku před ležícího psa. "Je ještě docela hic, co? Na to, že už má být podzim."

"Díky. To máš pravdu. Vybavil jsem se teplým oblečením, protože ráno to vůbec hezky nevypadalo a teď aby se člověk uvařil ve vlastní šťávě." zavrtí hlavou a pohlédne letmo na hodinky, které má Kamil na ruce. Čas jakoby se schválně zastavil a oddaloval to.

"To jo, ráno je fakt děsně. Člověk neví, co si má oblíct." přikývne vědoucně a zazubí se někam za Míšova záda. "Nazdar, vypadáš přepadle." zazubí se na právě příchozího mladíka, který si automaticky vyskočí na stoličku vedle Míši a složí horní polovinu těla na pult. Zaúpí. Kamil se zazubí a přistrčí mu malou skleničku.

Zvědavě se podívá vedle sebe, kdo to přišel. Vypadá to, že se tady všichni dobře znají. To se mu líbí. Lex má zřejmě víc přátel, než se zdálo.

"Dvě hodiny, dvě! A pak mi řekne, ať přijdu příště. Megera jedna pitomá." zasténá, zvedne hlavu a obrátí do sebe panáka. "Tohle je na hovno. Fakt jo."
Kamil pokrčí rameny. "Příště to určitě dáš." otočí se na Michala. "Dáš si ještě něco? Nebo tu vážně hodláš sedět jen o vodě?"

"Rád bych si uchoval čistou hlavu, ale pokud tady děláte i něco nealkoholickýho a hlavně osvěžujícího v tomhle vedru, nechám se překvapit. Kamarád u nás v baru se specializuje na nealko, sice ho podezřívám, že je to kvůli mně, ale nestěžuju si. Já pít moc nesmím." pokrčí rameny a vypije poslední lok vody. "A pokud ne, dám si ledový kafe."

"Nealko? Bože, fuj." ušklíbne se mladík a trošku ožije. "Mně se opovaž dávat nějaký nealko. Já se hodlám dneska ztřískat. Ze žalu."
Kamil se na něj sladce usměje. "To víš, že jo. A Lex mě pak přerazí, že jsem tě nechal zpít a všechno jsi tu zase poblil." Otočí se na Michala. "Jasan. Hned ti něco namíchám. Není problém. Tohle zvládám taky. Chceš něco spíš ovocného nebo máš nějakou konkrétní chuť?"

"Ovoce bude fajn, banán nebo ananas nejlíp." otočí se na mladíka vedle sebe. "Není dobré zapíjet žal z jednoho důvodu. Člověk potom dělá ještě mnohem horší věci, než do té doby. Pozvracet někoho, komu chceš něco říct, určitě není příjemné a dojem to taky neudělá. Navíc řídím, to jistě chápeš?" Usměje se na něj, ale otočí se za zvukem otevíraných dveří. Zklamaně se otočí zpátky a zahledí se do desky baru. Kde jsi tak dlouho?
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 yellow yellow | 20. května 2014 v 20:56 | Reagovat

Aaaa, proč to bylo tak strašně krátky. :( Ale jinak super a moc se těším na jejich setkání.!

2 KATKA KATKA | 20. května 2014 v 21:10 | Reagovat

jsem napnutá jak struna bezva začátek :-)

3 IQY IQY | 21. května 2014 v 14:35 | Reagovat

áno, držíme pästičky Miškovi, aby sa Lexíka konečne dočkal a naozaj sa stretli!
prajem im lásku BEZ PREKÁŽOK! ale to by nemali písať Voldy a Pret, však?
ech, baby, mierne sa desím, čo ste si na nich vymysleli... ale tešivo sa desím :-D  :-P  :-)

4 Ev Ev | 21. května 2014 v 21:39 | Reagovat

Já se bojím, že něco bude špatně a to vážně špatně ... snad si to jen myslím, těším se na pokr.

5 Ev Ev | 21. května 2014 v 21:39 | Reagovat

Já se bojím, že něco bude špatně a to vážně špatně ... snad si to jen myslím, těším se na pokr.

6 Nade Nade | 22. května 2014 v 13:04 | Reagovat

No snad se Lexa brzy ukáže, když už ho Míša hledal celý den. Jsem zvědavá, jak to jejich shledání dopadne, a jestli vůbec dopadne.
Díky za pěknou kapitolu, je příjemné zase číst o té bandě... ;-)

7 Katja Katja | 27. května 2014 v 9:16 | Reagovat

Díky za kapitolku, doufám, že ty překážky nebudou tak strašný. Zatím to vypadá, že bude prudit Romča ... O_O ale tvrdí celou dobu, že je hetero :-D netrpělivě čekám na pokračování

8 Zuzana Zuzana | E-mail | 4. června 2014 v 16:07 | Reagovat

Tak a ja sa teda pridávam. Naskakujem do rozbehnutého vlaku a budem ticho trpieť a netrpezlivo čakať na kapitoly. Do tejto poviedky som sa zamilovala a som zvedavá čo Michala s Lexom ešte čaká:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama