Část pátá

17. června 2014 v 13:06 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Část pátá



Otočí se po něm s úsměvem. Měl to čekat, že si ho budou chtít proklepnout úplně všichni. "Jistě, místa je tady dost." ukáže rukou na volná křesla kolem sebe. Vychovaně k němu natáhne ruku, dokud ještě nesedí. "Michal."

"Já víííím." protáhne Kuba pobaveně a krátce stiskne nabízenou ruku. "Já jsem Jakub. Řekl jsem si, že tě trošku zabavím, a taky vyzpovídám, když tě tu Lex tak ohavně nechal samotného. Věř mi, jsem lepší než ten houf kobylek, který se na tebe chystal před tím." zazubí se. "Dost jsem toho o tobě slyšel."

"Těší mě. Roznáší se to rychle, že?" řekne pobaveně. "Je to nějaká rarita nebo co?" podiví se naoko s úsměvem. "Co se na mě chystalo? Začínám se bát." potom se zamyslí. "Co pěkného ti bylo řečeno o mojí osobě?" zakření se a ohlédne se k baru. Vždyť toho zase tolik neřekl.

"Jak jde o Lexe, tak docela jo. Většina z nás ho dobře zná. A dost z nás ho prostě jen zná. Trošku složitější." pokrčí rameny. "Bát se nemusíš, my nekoušeme. Fakt ne. Jen by se ti sem všichni nahrnuli a je to dost náročný. Někdy. Lex o tobě mluvil moc hezky. Až moc hezky. Někteří si dokonce mysleli, že jsi jen něco jako Nessi, nebo tak. Že si tě Lex jen vysnil, když byl ve špitále. Takže si dokážeš představit, jak všichni čuměli. Já teda ne. Já to Lexovi věřil, jen jsem se bál, že se už neukážeš. Takže je skvělý, že jsi tu."

"Vím... něco málo mi o vás říkal. Jak to tady chodí." zazubí se. "Taky jsem rád, že jsem tady. To už jsem říkal několikrát. Hledal jsem ho dlouho, nedali jsme si na sebe žádný kontakt a jeho otec je... no, nebyla s ním řeč." zardí se, když slyší to, co mu tady Kuba povídá. Jak o něm Lex musel celou dobu mluvit. "Popravdě jsem vůbec netušil, že se o mně zmíní. Všechno mi trvá o něco déle než ostatním, tak se vám nedivím, že jste o tom pochybovali."

"Aááááále." Mávne rukou. "Já to chápu, nám taky něco dlouho trvá. Ale je úžasný, že tu jsi. Vážně. Lex už začínal připomínat hromádku neštěstí." zazubí se. "Ale něco mi říká, že už ho to určitě přešlo. Co máte v plánu? Budete spolu bydlet a tak?"

Zavrtí hlavou. "Viděli jsme se pár minut, o tom jsme vážně ještě nemluvili." uculí se. Neříká, že by se mu to nelíbilo, ale... "Jsem trochu náročnější společník na bydlení. Hodně si vymýšlím, co se interiéru týče, abych se mohl pohybovat bez obav. A Lex nad tím taky asi ještě nepřemýšlel. Zřejmě to necháme běžet a ono se to nějak vyvine. Pokud se na mě tedy nekujou nějaké plány, o kterých nevím." Kuba na to jde opravdu rychle. Zakroutí hlavou a podívá se směrem, kudy zmizel Lex. "Nevěděl jsem, že ho to vezme až tak moc."

"Nooooooo." Kuba se uculí. "Nám bylo poněkud divný, proč Lex nechal vyměnit prahy za přechodový lišty. Ale měli jsme za to, že je to kvůli tomu, že když u něj mírně nadraní přespáváme, takže se mu vždycky přerazíme ve dveřích. Ale teď, když tě vidím, tak začínám mít úplně jinou teorii. Rozhodně se Lex připravoval. Tak pak dělej překvapeného, kdyby něco jo?" zazubí se.

Zaskočí mu pití do nesprávné dírky a začne se dusit. S kašláním se předkloní. A pak se rozesměje. "Rozhodně budu dělat překvapeného, když ani nevím, jak jeho byt předtím vypadal." Uculí se. Takže Lex se na něj připravoval? "Takový horko je tady normálně?" odtáhne si košili od těla, protože se najednou orosil.

"Já si myslím, že to nebude okolní teplotou." zazubí se na něj Kuba. "Ale počítej s tím, že Lex to s tebou myslí fakt vážně. Jestli to tak nebereš, tak z toho radši rychle nějak vycouvej. Lepší hned než za pár týdnů."

Rozepne si dva vrchní knoflíčky, ta košile ho jaksi začala škrtit. "Nechápu, proč mě tady máte všichni za největšího hajzlíka, který se chystá Lexovi ublížit. Já to rozhodně nebudu. Nemám to v plánu a ani jsem to v plánu nikdy neměl." Zvedne ruce na obranu. "Záleží mi na něm, proto jsem se vrátil. Kdyby to byl jen románek na pět dní, nenamáhal bych se s ničím, co jsem doteď udělal. Mám Lexe rád a rozhodně nemám v plánu ho opouštět ani jsem nikdy neměl."

"Jen klid. Já tě vůbec za žádného hajzlíka nemám. To vůbec. Tak hned nevyšiluj. Jen ti říkám, jak to je. Lex už si zaslouží vztah, do kterého budou investovat oba stejně." usměje se. "Je dobře, že to bereš takhle."

"To je něco, čeho se bojím. Zatím mě Lex pořád nosil na rukách a dohlížel na můj stravovací režim." zazubí se. "Neříkám, že se mi ta péče nelíbí. Pokusím se pro něj udělat všechno, co bude v mých silách. Sám po vztahu, který nebude trvat pár týdnů, prahnu už několik let." pokrčí rameny. "S mým handicapem hned člověk bere věci jinak."

"Lex se rád o někoho stará. Je to taková jeho úchylka. Nemyslel jsem to tak, že mu musíš oplácet úplně stejně. Hele, prostě... ho miluj a zbytek už se nějak vyvrbí. A nemysli si, že najít dobrýho chlapa je těžký jen pro tebe. Holt to chce trochu štěstí."

"Jo... to bych mohl." usměje se. "Vím, že to dneska není lehký, proto si budu Lexe hýčkat do doby, dokud mě bude chtít vedle sebe." pokrčí rameny. "Jak dopadlo hodnocení fotoaparátu? Vybrali jste dobře? Tvůj přítel to nebral moc dobře, že jsi ho nevzal sebou." zazubí se. Taky něco málo může napráskat.

"Lex si to určitě zaslouží. Je skvělej. Eh, no. Martin ho schválil a jsem si vědom toho, že byl naštvanej, ale víš, co bych si všechno musel poslechnout, kdyby šel se mnou? Veškterý vlastnosti každý čočky, každýho tlačítka... Ne, dík. Nervy mám jen jedny a navíc chci jen malej kompakt na nějaké akcičky. Stejně s sebou pořád Martin vláčí to svoje dělo. Jenže on má ty fotky už moc profi. Víš, jak to myslím, ne?" usměje se a věnuje pohled k baru. "Kdybys měl zájem, tak Lex kdysi nafotil nějaké akty. Martin má ještě pořád negativy." mrkne na něj. "Ale pšššt. Lex už na to asi zapomněl."

Pobaveně se uculí. "Chápu tě, říkal jsem mu, že je to takhle lepší. Moc mi to nevěřil, ale nakonec snad pochopil. Budeš to mít na talíři dlouho. Je to profesionál, musí mít fotky profi, kdyby neměl, bylo by to opravdu smutné." odpoví se smíchem. Posune se se zájmem na křesle. "Lex fotil akty? Zmínil se jen o nějaké momentce tady v baru, ale ještě jsem jí neviděl." rozhlédne se, jestli mu to neuniklo.

"Nooo, kdysi dávno, když ještě s Martinem... ehm, když Martin ještě studoval. Archívní snímky." zazubí se škodolibě. "Jo, vím, co myslíš. To byla ta, jak si dali s Gabrielem do zubů. Ta tu ještě nedávno visela, ale když se vrátil Lex zpátky, tak jsme ji raději odstranili. Ono se to nezdá, ale Lex se umí vážně naštvat."

"Ana... no, škoda, mohl to být dobrý zážitek. A ty akty... zatím si ho užívám nahého." uculí se. "A věřím, rozhodně ho nikdy naštvaného vidět nechci. Lidi s typem jeho povahy se dokážou naštvat opravdu děsivě." odloží na stůl prázdnou sklenici a znovu se ohlédne po dveřích, kde mu Lex zmizel. Nemůže si stěžovat na společnost, ale přeci jen...

"Určitě se k té fotce někdy dostaneš. Obzvlášť, když teď už patříš k nám." zazubí se Kuba. "Nemám ti ještě něco donést?" všimne si jeho prázdné sklenice. "Lex bývá děsivej, fakt jo. Už jsem ho tak párkrát viděl, a se klepeš jak ratlík a to se ani nezlobí na tebe."

"Věřím ti. Já se v jeho přítomnosti klepal taky jako ratlík a ze strachu to nebylo. Když jsem viděl, jak se producíruje bez oblečení, byla mi zima za něj." uculí se. "Takže už k vám patřím? To bylo nějaké jednoduché..."

"A co bys na tom chtěl těžkého?" zavrtí Kuba nechápavě hlavou. "Lex není pitomec, nevybírá si nějaké kretény, takže... jako, tím chci říct, že nemůžeš být špatný, když je z tebe Lex tak na větvi. Dobrá, už i vedle sáhnul, ale tak... horší jak Horst určitě nebudeš. Ale to byl ještě mladej a pitomej. Teď už je to jiný, že jo. Jéžiš, já zas melu pitomosti, co? Prostě, mezi nás není tak těžké se dostat. Mně se líbíš, Martinovi tím pádem taky..." zazubí se jako andílek. "No a ten zbytek to nějak vydejchá. Teda, hlavní je, že se líbíš Lexovi, že jo."

"To doufám..." pousměje se. "Vlastně jsem ani nečekal, že budu mít příležitost se seznámit se všemi už první den. Ale mohlo mě to napadnout, že když přijdu sem, budete tady i vy. Pitomosti nemeleš, náhodou se alespoň něco dozvím." zazubí se. "A to čekání mi rychleji uteče. Za což jsem ti vděčný."

"Kam to vlastně Lex zmizel? Jsem slyšel něco v tom smyslu, že Roman vyšiluje." otočí se ke dveřím do kanclu. "Jen je poslední dobou trošku vynervovaný. Problémy doma. Lex ho z toho nejhoršího vytáhl, ale víš, jak to chodí. Jak už jednou žuchneš do žumpy, jen tak se toho smradu nezbavíš. Hele, my se tu vyskytujeme skoro pořád. Skoro jako skautská klubovna." zasměje se.

"Držíte tady i bobříka mlčení?" vzpomene si na svoje dětský léta, kdy býval vlčetem. Zazubí se. "K tomu Romanovi... vím jen to, že mojí přítomnost tady moc dobře nevydejchal. Takže Lex šel za ním a já tu čekám. Chápu, že hrabání se ven ze žumpy je těžký. Každý máme nějaký ten problém..."

"Bobříka mlčení? Máš pocit, že já někdy dokážu nemluvit? No, každej máme problémy, to je fakt, jen někdo to zvládá líp a někdo hůř. Prostě ber Romču s rezervou. Mimochodem, koluje tu taková fáma, prý máš úžasnou kérku."

"Snažím se, jen jsem se sotva představil, už jsem byl odsouzen. To není moc pozitivní do začátku... Koluje tu fáma? A kdo jí rozšířil? Kérku bych měl, jestli se úžasná, to zase nevím." pokrčí rameny a strčí mu před nos svoje předloktí. "Tohle je moje nejnovější. Mimochodem, dělaná ve stejný den i ve stejném salonu, jako ta Lexova." zazubí se.

"No to vypadá parádně." hvízdne uznale. "Jo, já vím. Lex mi to říkal, jak se až potom dozvěděl, že máte tématické tetování a jak si myslel, že je ten tatér totální magor." pokrčí rameny. "Ale fakt pěkný. Vypadá to skoro, jakoby to byly s tím Lexovým puzzle."

"Mám pocit, že když si to ten tatér uvědomil a viděl nás tam spolu, že to dal prostě dohromady. Chápej, já už byl pokérovanej, ruka zalepená a Lex nic netušíc přišel s tím, že by možná taky do nějakýho šel... Nevěděl jsem, co mám dělat. Navíc potom, když jsem viděl, jak se ten tatér snaží... to jsem šel málem do mdlob. Skoro jsme se neznali a měli jsme stejnou kérku. To dokáže člověka pobavit." zazubí se při vzpomínce na to, jak se Lex zatvářil, když si sundal náplast a odhalil mu to své.

"Tak stane se no." zasměje se Kuba. "Jen bych si přál vidět ten Lexům obličej. Musel docela koukat. Noooo..." protáhne, když si všimne Lexe, jak se vynořil zezadu. "Já už se radši ztratím, než dostanu za ucho. Je fajn, že jsi tu." vstane. "Bylo mi ctí a určitě se tu zase někdy objev."

"Škoda, zrovna jsem se odhodlával k odhalení toho druhého." Zazubí se. "Díky za společnost, taky jsem tě rád poznal. Mojí přítomností tady, si můžete být jistí."

"To je super, to o tu kérku nepřijdu." usměje se, mávne a kolem Lexe s úsměvem prosmýkne na bar. Lex se za ním zvědavě podívá a pak přejde k Míšovi. "Tak jsem už jenom tvůj. Promiň, že to tak trvalo."

"To nic, měl jsem dobrou společnost. Spakovala se jen kvůli tobě. Je všechno v pořádku?" usměje se a tak nějak doufá, že je všechno v pořádku a nebude tady překážet.

"To víš, že jo. Promluvili jsme si a všechno dobrý." usměje se a nakloní se k němu. "Takže vyrazíme? Kolik máš vůbec času?"

"Říkal jsem, že pro dnešní den i noc můžu být jen tvůj. Nikdo se po mně shánět nebude." usměje se. "Už jsem i dopil, takže já jsem na vyražení připravený."

"Vezmu tě na exkurzi do bytu s velmi detailním zaměřením na ložnici." Pousměje se a sehne k Míšovi. "Můžu?"
 

19 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 17. června 2014 v 15:24 | Reagovat

Ach to je paráda Kubík by mohl dělat u FBI docela slušný výslech :-) a těším se na prohlídku ložnice :-D

2 yellow yellow | 17. června 2014 v 16:38 | Reagovat

Z takovýho výslechu bych byla docela vystresovaná, ale Míša to bere v klidu. S jeho zkušenostma ho něco takovýho nemůže rozhodit.

3 Zuzana Zuzana | E-mail | 17. června 2014 v 21:08 | Reagovat

Páči sa mi ako Míšu všetci prijali a ako sa tešia kvôli Alexovi, že prišiel. Vyzerajú ako skvelí kamaráti. Toho spolubývajúceho mi je trochu ľúto, dúfam, že im nenarobí nejaké problémy.
Teším sa na obhliadku bytu, hlavne na tú spálňu:)
Ďakujem za kapitolu.

4 Karin Karin | 17. června 2014 v 21:09 | Reagovat

Kubík je třeštidlo ale zlatíčko těším se na další díl. :D

5 Nade Nade | Web | 18. června 2014 v 17:30 | Reagovat

Ještě, že je Kuba tak ukecaný. Jinak bychom se nic nedozvěděli. :-D  :-D  :-D
Bořík mlčení by pro něho byl asi za trest. ;-)
Díky, těším se na pokračování.

6 nominates nominates | Web | 7. září 2016 v 20:02 | Reagovat

nebankovní půjčka online rudolfov :-!

7 SHERILYN SHERILYN | Web | 6. října 2016 v 4:02 | Reagovat

pujcka az domu :-P

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama