Část devatenáctá

31. srpna 2014 v 16:02 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Část devatenáctá



"Já moc rád začnu od začátku. Začátky jsou nejzajímavější." pousměje se a přitáhne si Míšu k polibku. "Ale konce taky nejsou špatné."

"Souhlasím." zamumlá Lexovi do rtů a přetočí se nad něj, aby měl lepší přístup k jeho rtům. Musí se jim přece pořádně věnovat, aby se mu Lex nezhroutil.

***
"Lexi?" pohladí lehce snící tvář. Lex ho k sobě už nějakou dobu tisknul a u toho spokojeně oddychoval. Líbilo se mu to, jen tak nenuceně ležet a nad ničím nepřemýšlet. "Měli bychom vstát a připravit se k večeři. A potom, pokud se ti bude chtít, vyrazíme do města. Noční Londýn je krásný a navíc... venku začalo pršet." usměje se s letmým pohledem na okno. Políbí Lexe na čelo a dá mu chvilku na probrání.

"Vážně? Tak to je báječné." zavrní a protáhne se, jak jen mu to tělo tisknoucí se k němu dovolí. "To bychom si měli pospíšit. Aby zase nepřestalo." políbí Míšu na rty. "Omlouvám se, asi jsem na chvilku usnul. Létání a cestování obecně je dost únavné. Myslíš, že si můžu dát ještě sprchu? Docela bych ji uvítal."

"Já jsem tak nadopovaný láskou, že se mě nějaká únava netýká." Zatváří se andělíčkovsky, ale taky si na chvíli schrupnul. Lex má pravdu, cestování je únavné, alespoň to přemisťování se. "Klidně si jí dej, jsou to ty dveře, o kterých si určitě myslíš, že jsou šatna. Byla... než jsem sem přijel já." uculí se. "Já tě potom vystřídám." pohladí ho po tváři a propustí ze sevření.

"A ty by sis se mnou sprchu nedal?" zadívá se na něj a jemně pohladí paži. "Hm, ale já bych teď asi preferoval studenější, na probuzení."

"Dal bych si s tebou i studenou, ale musíš posoudit, jestli se tam ve dvou vejdeme... Přesvědč se sám, že ti nelžu." usměje se. Provizorní sprchový koutek i se záchodem splnili svůj účel pro jeho potřeby, aby nemusel cestovat přes chodbu.

Vstane a otevře dveře. "No, tak tam se opravdu dva nevyjdeme." zavrtí hlavou. "Škoda. A já ti chtěl umýt záda. Ale nedá se nic dělat." přejde ke své tašce, aby vytáhl taštičku s potřebami do koupelny, sprchy a tak podobně. Ještě vyhrabe ručník. "Tak já teda na společnou sprchu rezignuju, ale říkám ti rovnou, že mi tam budeš hrozně moc chybět." skloní se k Míšovi, aby ho políbil na rty. "Nezdržím se tam dlouho."

"Počkám, nemusíš mít obavy. Tady se nedá nic dělat, než to chybění si, vydržet." Usměje se. Koutek je malý akorát pro jednoho z prostého důvodu. Jemu to samotnému stačí. Má tam svoje madla a speciální stoličku, na kterou se přesune z vozíku a má tak snadný přístup ke všemu. "V noci se můžeme vytratit do velké koupelny tady v patře. Je tam opravdu obří vana. Tahle rodina kazí ideály o klasické britské rodině." uchichtne se.

Pousměje se. Spokojeně. "Takže ty bys byl až takhle nemravný?" zavrtí hlavou. "Není možné. A co když se nám to tam zvrtne? Už ses někdy miloval ve vaně?"

Přitaká, protože zapírat nemá cenu. "Milování to sice nebylo, ale sex ano. Je to tam... v mnoha ohledech pro moje partnery jednodušší." pousměje se, když si na některé situace vzpomene. "A s tebou jdou ze mě ty nemravnosti samy, Lexi." uculí se. Bývalé partnery zahrabe hodně hluboko. Teď je tady s Lexem a nikoho jiného nechce.

"Vážně? Že bych na tebe měl až tak špatný vliv?" Taštička i ručník letí na zem a Lex se vrhne po Míšovi. "Já mám pořád chuť zkoušet něco nového... Tu vanu musíme určitě vyzkoušet." Políbí ho vášnivě na rty. "Nejde o to, co je jednodušší... někdy jde prostě jen o výzvu... Jestli to spolu prostě zvládneme..."

Souhlasně přikývne. "Rozhodně souhlasím. Na to se připrav." uculí se. "A máš na mě nehorázně zlý vliv. Nedokážu myslet na nic jiného, jen na tebe. A když se do toho připletou i sny..." nechá to vyznít. S úsměvem vrátí vášnivý polibek. "Já mám výzvy rád."

"No, ano. Sny. Tvoje sny jsme měli probrat už včera v noci." pousměje se. "Nepočítej s tím, že na to znovu zapomenu. Chci vědět, o čem sníš."

"V noci jsme byli zaměstnáni trochu jinými a mnohem příjemnějšími věcmi, než jsou moje sny. Já úmyslně nesním, to moje podvědomí. A byly to hodněkrát opravdu... hmm, celkem poučné sny. A co se probouzení týče... to asi nemusím ani popisovat, že ne?"

"To je náhodou velmi zajímavé. A podvědomí umí odhalit hodně zajímavých věcí. Třeba z tvých snů můžu inspirovat." zavrní mu do ucha. "A o probuzení se moc rád postarám."

Přetáhne přes sebe deku. Lexovo vrnění a ten jeho hlas... "Raději bys..." polkne sliny nahromaděné v ústech. "Raději bys měl jít do té sprchy, věř mi. Jinak tě předběhnu." uculí se. Do klína se mu hrne krev i přesto, že se ještě před chvílí dlouze milovali.

"Večer si ty sny moc rád poslechnu. Pokud nebudeme mít zase jiné věci na práci." pousměje se a pomalu se odtáhne. "Nesmíme prošvihnout tu večeři. To by nebylo moc uctivé."

"Na tohle jsou Britové hákliví... večeře tráví všichni doma. Tak upaluj do té studené vody. Taky už jí potřebuji." Uculí se a vyžene Lexe do malé koupelničky. "Hlavně se v tom malém prostoru nepřeraz."

"Pokusím se, ale za nic neručím." usměje se, popadne tašku a ručník ze země a zmizí za dveřmi.

Pousměje se tomu. Vůbec by se tomu nedivil, protože on když se sprchuje, tak kvůli přístupu musí mít pootevřené dveře, aby se tam nemusel s vozíkem mačkat. Protáhne se na posteli jako kočka a se zamručením se začne soukat na vozík. Než se Lex osprchuje, najde a připraví si věci. Mrkne ven z okna, aby se ujistil, že stále prší a potěšeně se usměje, když zjistí, že ještě přidalo na intenzitě.

Moc dlouho Lexovi sprchování netrvá. Kvůli stísněnému prostoru se tam moc necítí a nechce se zbytečně zdržovat. Vyjde ven jen v ručníku, protože nemíní riskovat přizabití se při oblékání v pidikoupelničce. "Jsem hotov. Můžeš."

Překvapeně se ohlédne od tašky, ve které se stále ještě přehrabuje. "Tak rychle?" Sáhne po ručníku, který mu padne v ten moment pod ruku a se sprchovým gelem popojede k Lexovi. S úsměvem si prohlédne jeho bederní roušku z ručníku. "To vědět, zdržuji tě víc." uculí se a zapluje mezi dveře, aby Lexovi předvedl svojí zručnost i v tomhle prostůrku.

"Umím být rychlý. Když mám motivaci." pousměje se a opře o dveře. "Budu se dívat, můžu?"

"Na co přesně se chceš dívat? Na to, jak používám všechny tyhle držátka nebo na to, jak se umývám?" uculí se. Ručník přehodí přes jedno madlo, které je blízko jemu a sprcháč položí na malou poličku, kterou tam má. Rukama se zapře o dvě jakási bradla a přesune se přeručkováním na plastovou stoličku pevně připojenou k panelu sprchového koutu. Ještě se o další držák přitáhne a už je uvelebený. Stejně jako to dělal ještě před pár měsíci.

"Rád se dívám na tebe." odpoví klidně a pousměje se. "Jedno v jaké situaci. Je vidět, že jsi tu jako doma."

"Je to udělané přesně pro mě podle mých požadavků. Mám to doma podobně, i když na patře, kde mám pokoj, je vana. Potom to přesouvání jde snáz, protože nemusím přemýšlet, o co bytelného se zapřu." usměje se a natáhne po baterii. Zavře ještě průhlednou skleněnou stěnu, aby nestříkal vodu na podlahu. Opláchne se a do ruky si dá trochu gelu, aby se mohl omýt. Zjistí, že Lex ho stále upřeně sleduje.

"Někdy bych se k tobě měl taky podívat, abych měl představu... co ti vyhovuje." pousměje se. "Vadí, že se dívám?"

"Nejde o to, co mi vyhovuje, ale kromě jiného usnadnění to šetří čas. Z hluboké vany se dostávám hůř. Jak jsi mohl vidět u sebe doma." pokrčí rameny. "A ne, nevadí, ale asi si budu muset ubrat teplotu vody. Ten ručník ti toho moc nezakrývá." uculí se.

"Zakrývá. To jen ty máš moc bujnou fantazii." pousměje se. "Pak můžeme něco vymyslet, aby se ti z vany u mě dostávalo líp. Určitě by to nějak šlo zařídit."

Přikývne. "Třeba později..." stočí si teplotu vody a opláchne sebe i vlasy. "Pro dnešek hotovo." usměje se. "Jak se říká, konec představení." Natáhne se pro ručník, aby se se smíchem cudně přikryl v klíně. Otře si nohy a přesune zpátky na vozík. "Vycouváš se mnou, prosím?"

"Jistě." přikývne a chopí se vozíku. "Bylo to moc pěkné představení. Jsi úplná hvězda." natáhne se a líbne Míšu na šíji. "Ještě, že už bude ta večeře. Jinak bych se na tebe hned vrhnul."

"Kdybys nepovídal. Na předvádění se nejsem stavěný." zachvěje se pod tím polibkem. "Myslím, že je dobře, že nás tlačí ta večeře, protože jinak bychom celou dovolenou nevylezli z pokoje a to by byla myslím škoda. Musíš zažít ten déšť, který venku panuje." uculí se na něj.

"Jsi stavěný náhodou moc dobře. Ideálně. Kdyby ne, tak nestojím v pozoru pokaždé, když se na tebe jen podívám." pousměje se. "A je to jasné... dlouho jsme se neviděli a ten tlak musí ven. Možná jsme měli pár dní zůstat v bytě a opouštět postel jen na nezbytnou dobu."


Otočí se, aby měl na Lexe lepší výhled. "Nejsem si jistý, jestli by to Roman chudák přežil. I když to zní moc lákavě." pohladí Lexe na boku a se spikleneckým pohledem zatahá za ručník, který povolí a sjede na zem. Přejede rukou přes stehno až na podbřišek, v klíně se na okamžik zastaví. "Mám s tebou podobné problémy, tolik k tvému obnažování a mojí bujné fantazii." usměje se a vtiskne na holé bříško polibek. Zůstane v té pozici o trošku déle, než by bylo nutné, ale přemýšlí, jak moc by se Lex zlobil nad jednou takovou rychlovkou.
 

10 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 31. srpna 2014 v 20:33 | Reagovat

kluci jsou věčně při chuti a to nemluvím o jídle :-D ale krásně se to čte

2 Zuzana Zuzana | 1. září 2014 v 13:46 | Reagovat

Mali si asi zaplatiť hotel s poriadnou vírivkou a urobiť si romantický týždeň aby si poriadne užili všetko zameškané :) ale takto to zase má taký šmrnc odriekania:) Ďakujem za kapitolu.

3 Karin Karin | 1. září 2014 v 22:18 | Reagovat

Mám obavy že stihnou večeři. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama