Část třináctá

6. srpna 2014 v 13:04 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Část třináctá


Pobaveně je sleduje. Jako opravdu dobří přátelé. "Musel jsem s Xittem, aby ti neudělal v koupelně loužičku." pokrčí rameny. "A nechtěl jsem tě budit. Takže jsem si půjčil bez povolení tvoje tričko." uculí se. "Dám se trochu do kupy a přijdu za vámi." ukáže na do chodby na dveře koupelny. Na Romanova slova raději reagovat nebude. Červenal by se z toho ještě zítra. Je si moc dobře vědom toho, že zase tak potichu nebyli. Lex mu nedal nejmenší šanci kontrolovat se.

"Jistě." otočí se Lex na Míšu a usměje se. "Ještě chviličku to zabere. Ručníky tam jsou a kdyby ses chtěl vykoupat, použij, co je po ruce. Romanovi to vadit nebude, že ne?" otočí se, aby zjistil, že mu Roman právě oždibuje jednu z už hotových palačinek. "Romanéééééééééé. Ty zvíře. Ještě to ani není hotový. Jdi od toho, nebo se neznám."
"Máš to moc dobrý." ujistí ho Roman s plnou pusou a začne zdrhat před Lexovým pohledem. "Já se to... ještě chvíli... natáhnout... že jo." zapadne za dveře svého pokoje.

Trochu rozpačitě zajede s úsměvem do koupelny. Natáhne se pro ručník, který použil už večer. Sprchu by potřeboval, ale Lex má vanu trochu výš, než by se mu hodilo. No, snad to zvládne bez újmy. Xitta nechal na chodbě, takže je tu teď sám. Sesune se už nahý do vany, voda je příjemně vlažná, venku se zase začínalo dělat dusno. Natáhne se pro nějakou lahvičku se sprchovým gelem, aby se zkušebním čichnutím zjistil, že tuhle vůni mohl cítit z Lexe už v Německu. Spokojeně ho po sobě natře a už za chvíli se hrne ven, nechce nechat snídani vystydnout. Bez madel to jde dost těžko, Lexova vana je opravdu velká.

Lexovi chvíli zabere, než vyrobí dostatek palačinek pro tři osoby. Nakonec se mu Romana zželí. Navíc ho potřebuje uchlácholit. Pravda, v noci moc potichu nebyli. Pousměje se, když si vzpomene, jak Míša totálně ztrácel kontrolu. A on sám na tom nebyl ani o chlup líp. Jenže potřebovali dohnat spoustu dní a nocí, co se neviděli. Prakticky promilovali skoro celou noc. Usnuli až k ránu. Ale nepřipadal si unavený. Těch pár hodin mu ke spánku docela slušně stačilo. Možná to bude Míšovou přítomností. Znovu se pousměje. Míša ho úplně nabíjí. A kdo by chtěl spát, když má vedle sebe jeho. Zamíří ke dveřím koupelny. Zlehka zaklepe. "Míšo? Všechno v pořádku?"

Zavrtí hlavou. Lex mu snad čte myšlenky nebo co, protože zrovna přemýšlel, že začne volat o pomoc. "Mohl bys mi pomoct, prosím?" zavolá přes dveře, protože se mu nedaří dostat ven. Má ruce slabé jako čerstvě narozené ptáče svoje pařátky. Lexovi se podařilo ho totálně odrovnat od svých morálních zásad. Ušklíbne se sám sobě. Prý morálních zásad. Byla to skvělá noc.

"Jistě." okamžitě vklouzne do koupelny. Přejde k vaně a skloní se, aby Míšu vytáhnul. Ignoruje, že je Míša mokrý a on se tím pádem namočí taky. "Nějak jsem tě unavil." pousměje se provinile. "Ale snídaně už je hotová, takže nabereš zase sílu. Spousta cukru."

"To jsem rád. Energii dnes budu ještě potřebovat. Děkuji. Máš na mě moc vysokou vanu a s únavou to nejde dohromady." nabídne mu ručník, aby se utřel. Stejně je pořád jen ve spodním prádle, tak mu to asi nějak extra nevadí. "Trochu jsem tě umokřil. Ale je to sexy." Uculí se a slízne jednu kapičku, která se usídlila na Lexově hrudníku.

"Myško, nedráždi mě, nebo se z toho bytu nevymotáme. A uletí nám letadlo." zavrtí pobaveně hlavou. Ani po té noci nemá ještě dost. Stejně má pocit, že se Míši asi nedokáže nabažit nikdy. Usadí Míšu na kraj vany, aby ho do ručníku zamotal. Přejede dlaněmi po zádech, aby rychleji osušil. "Musím ještě říct Romanovi o tom odvozu, tak jsem udělal víc palačinek, že ho uplatím."

Uculí se. "Provokovat už nebudu, slibuju, ale tohle byla silně lákavá situace. Uplácet ho? A to se nechá? I když... s takovým apetitem asi jo, že? Děkuji za pomoc, myslím, že teď už to zvládnu." usměje se na Lexe a pohladí ho po rukách, které ho utírají.

"O tom ani v nejmenším nepochybuju." vezme ho znovu do náručí a usadí na vozík. "Ale beru to jako osobní zodpovědnost, když jsem tě tak utahal." pohladí Míšu po tváři. "Tak se v klidu obleč, já jdu zavolat tu kyselinu ke snídani. Hádám, že stejně zase usnul, jestli si lehnul."

"Provedu, hned se k vám přidám." usměje se a propustí Lexe ze svého jemného sevření. "Tak nebuď moc drasticky, aby nevybublal..." natáhne se s úsměvem pro svoje oblečení. "Asi mi chybí spodky. V zápalu boje při oblékání, abych tě nevzbudil, jsem je nechtěl moc hledat. No, snad to nikomu nebude vadit." zazubí se a začne soukat nohy do úzkých nohavic.

"Já to určitě přežiju." usměje se na něj a na chvíli ho opustí. Z pokoje vedle se ozve zaječení a pár dost ostrých nadávek. Pak Lexův smích a Romanovo nesrozumitelné mumlání. Lex ještě nahlídne do koupelny. "Dáváš přednost čaji, kávě nebo máš chuť na něco jiného? Džus, kakao?"

"Máš kakao? Pokud ano, dám si ho. Jinak čaj, děkuji." přejede polonahý k Lexovi do ložnice, aby si oblékl svojí košili a Lexovo tričko odložil na postel. S ještě napůl rozepnutými knoflíčky se vrátí do kuchyně. "Asi radši nechci znát tvoje způsoby budíčků." zazubí se při pohledu na mrzutého Romana, jak se courá ke stolu.

"Je to hnusnej sadista." zavrčí Roman a usadí se u stolu. "Ale vaří fakt výborně. Kdyby byl ženská, ožením se s ním z fleku."
"Nemel." zavrtí Lex pobaveně hlavou a otočí se na Míšu. "To radši vědět nechtěj. Ale slibuju, že tebe takhle nikdy budit nebudu. Leda šotka."

"To mě moc neuklidnilo." odpoví pobaveně a šikovně se vyhne Romanovi, aby si zajel na stejné místo, jako včera večeřel. Židle zůstala odsunutá na místě, kam ji šoupnul. Vyhrne si rukávy až nad lokty. "Tak šup sem s tím, prosím, pane kuchaři. Jak tak na to koukám, nejsem jediný, kdo má hlad." sjede pobaveně Romana pohledem.

"Já ještě napůl spím." namítne Roman, ale když před ně Lex položí hotové palačinky, už namazané, umělecky stočené a s horou šlehačky, zdá se stoprocentně probuzený. K tomu Lex ještě dodá dva kouřící hrnky kakaa. "Tak si nechte chutnat." Ještě si vezme z linky svůj talíř i hrnek s kávou a usadí se u stolu.

"Dobrou chuť." popřeje Michal a natáhne se po příboru. Nebude se v té šlehačce přece patlat prsty, už takhle si přijde jako totální neuměl, co se stolování týče. Obzvlášť vedle Lexe. "Krásně to voní, to se musí nechat." věnuje mu úsměv a nakloní se víc nad stůl, aby měl lepší přístup, i když to vyžaduje mít záda ve strnulé poloze.

"Dobrou chuť." popřeje i Roman, který se s tím moc nepatlá a už olizuje prsty zapatlané šlehačkou. Lex jen pobaveně zavrtí hlavou a natáhne se pro příbor. "Romane? Měl bys odpoledne chvilku?"
"Hm, proč?" zamumlá s plnou pusou a upře pohled na Lexe.
"Potřebovali bychom hodit na letiště." vysvětlí prostě a vloží do úst první sousto. Pobaveně sleduje Romanovo zmatení.

Zazubí se, ale nijak to nekomentuje. Romanův pohled totiž stojí za to a on by nerad dostal palačinkou do obličeje za nějaký komentář. Raději do úst strčí první sousto, aby ho to nelákalo o to víc.

"Rozhodli jsme se vyrazit do Anglie. Jen na pár dní." vysvětlí Lex. "Chtěl jsem tě poprosit. Nerad bych nechával auto na letišti. Ale jestli nemůžeš, zkusím se zeptat Martina."
Zavrtí hlavou. "Jasně, já vás tam hodím, ale co vás to popadlo takhle hned mizet? Vždyť.. vždyť jste se viděli teprve včera a hned padáte zase pryč?"

"Za to Lex nemůže, tedy částečně... já se svěřil, že v Anglii mám druhou rodinu, u které jsem žil pět let a že by nebyl problém se kdykoliv ubytovat. A Lex hned navrhl výlet. Prostě spontánní rozhodnutí." pokrčí Michal rameny. "Máš to opravdu dobré, Lexi. Myslím, že už tě nikdy nepustím." uculí se.

"A tos od něj ještě neměl svíčkovou. Anebo guláš, po tom se můžeme umlátit." doplní ho Roman. "Počkej, tys žil v Anglii? To člověk pořád poslouchá, jakej seš báječnej a úžasnej a naprostý sen každého homosexuála v okruhu sto dvaceti kilometrů, ale to je asi tak všechno, co z Lexe vypadne."
Lex se zamračí. "To není pravda. Říkal jsem ti toho daleko víc."
Roman se na na něj usměje. "Pššt, teď se bavím s Michalem já. Ty ho budeš mít v Anglii. A já chci taky nějaký vysvětlení. A vůbec na mě nezkoušej tyhle pohledy!"

Pobaveně sleduje jejich výměnu. Lex o něm opravdu mluvil ve velkém. "Zapomněl jsi dodat, že mám fakt úžasnou kérku." vzpomene si na Kubova slova. "Dostal jsem něco jako stýpko na studium v zahraničí. Odjel jsem pár dní po matuře a vrátil se zpátky před necelým rokem. Vlastně už to ten bude. Potřeboval jsem vypadnout." pokrčí rameny.

"To je strašně zajímavý. Cos studoval?" zeptá se se zájmem a nacpe si pusu palačinkou. Lex protočí oči, je mu jasné, že teď už se jen tak ke slovu nedostane. Tak jen v klidu pojídá svou porci.
"Já byl jen chvíli o prázdninách v Německu. Docela jsem si tam zdokonalil jazyk: A rád bych časem vyjel do Kanady. Ať to dovolí situace a taky studia. O kérce jsem cosi slyšel. Martin říkal něco v tom smyslu, žes mu ji nechtěl ukázat. A byl docela přešlej, že ses nechtěl nechat vyfotit. A jak dlouho, že tam budete? Myslím v tý Anglii? Já že se aspoň konečně pořádně vyspím."
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 KATKA KATKA | 6. srpna 2014 v 15:32 | Reagovat

tak nakonec si ROMAN s MÍŠOU budou skvěle rozumět což je moc dobře :-)

2 Zuzana Zuzana | 6. srpna 2014 v 20:31 | Reagovat

Pekné ráno:) Zdá sa, že Romanovi tá hlasná noc až tak nevadila:) Ďakujem za kapitolu:)

3 Karin Karin | 6. srpna 2014 v 20:45 | Reagovat

Vypadá to že z Romanem to bude v pohodě jsem zvědava jak to bude v Anglii. :D

4 Katja Katja | 7. srpna 2014 v 8:50 | Reagovat

Jooooo, díky moc za kapitolku :-P tak kluci jsou v pohodě 8-) to je paráda :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama