Část padesátá šestá

13. února 2015 v 12:45 | Pret a Voldy |  Přes překážky
Část padesátá šestá



"To by sis mě asi neměl fotit. Nerad bych ti působil infarkt pokaždé, když se na tu fotku budeš dívat." uculí se nevinně. Rukou zajede do vlasů, aby je upravil a mohl se tedy do objektivu, alespoň trochu usmát.

"Risknu to." pousměje se. "Chci na tenhle dáreček mít památku. Jinak bych měl pocit, že se mi to jen zdálo." Zvedne foťák a nakonec si udělá těch fotek víc. Pro jistotu, kdyby nějaká nevyšla. Foťák odloží zpátky a přiklekne si k Míšovi. "Je čas rozbalovat." opatrně vytáhne ten kondom, který je zastrčený za mašlí. "To má být výzva?" pousměje se a skloní se k Míšovi, aby ho políbil.

"Přišlo mi to jako skvělý doplněk, když už se mi podařilo je rozsypat." uculí se do polibku. "Spokojený?" Vztáhne ruce, aby Lexe mohl obejmout a přitáhnout si ho blíž. "Jsem jen tvůj."

"Velmi spokojený." zavrní do polibku. "Ale nerozptyluj mě, musím si rozbalit dárek." odtáhne se a usadí se vedle Míši. Dvěma prsty uchopí stužku na jednom jejím konci. "Je to skoro umělecké dílo."

Zazubí se. "Ani zdaleka ne." zakroutí nad tím hlavou. "Dárek bude raději mlčet. Jinak by měl tendence ti radit, jak na to. A to přece dárky normálně nedělají." uculí se a nechá Lexe v klidu pracovat.

"No, ale nějaká rada by se určitě šikla." obyčejné zatahání za stužku nefunguje. Prsty tedy putuje po stuze a pátrá, jak z ní Míšu vyplést. Ale je nadšený. Tohle je rozhodně nejlepší dárek. Míša mu udělal radost. Když to tehdy plácnul, neměl ani tušení, že by to Míša někdy provedl. Usměje se. "Víš, že jsi mi vážně udělal obrovskou radost?"

"Musíš rozvázat můj sofistikovaný uzel, jinak svůj dárek nedostaneš. A vážně netuším, jak moc velkou radost máš." pousměje se. Prsty se dotkne Lexovy tváře. Ale vypadá rozhodně spokojeně, to by mu ke štěstí taky stačilo. Pokud má Lex velkou radost, je to pro něj jako odměna. On je kupodivu taky spokojený.

"A jéje. Na rozvazování uzlů moc nejsem, ale vynasnažím se." sehne se, aby vtiskl polibek na odhalené bříško. "Ještě pořád to jistí nůžky, ale to by byla škoda té stuhy. Je vážně krásná." prsty po ní na důkaz přejedou.

"Jistí to moje prsty, které ten uzel vázaly, ale když správně zataháš, tak se do ní dostaneš, neboj se. Vím, co vážu." pousměje se. "Tajně jsem doufal, že mi na tu stuhu nepřijdeš už během večeře. Bylo to trochu napětí, ale podařilo se." uculí se spokojeně. "Hodláš si tu stuhu snad schovat na památku?"

"Hodlám. Je to moc hezká památka, nemyslíš?" pousměje se, prsty dál bloudí po stuze, spíš se jen tak mazlí, než aby hledal způsob rozvázání. "Celou večeři? To muselo být ale děsně nepohodlné. Nezařezávala se ti ta stuha?" zeptá se.

Zavrtí hlavou. "Vůbec mě neřezala. A kdyby ano, tak bych to kvůli tobě stejně vydržel třeba až do rána. Ale nemohl jsem si vzít prádlo, protože by tě mohla zaujmout boule, kterou by v kombinaci vytvořili." uculí se. Sleduje Lexovy prsty dotýkající se stuhy. "Když se s tou stuhou nebudeš mazlit po nocích místo mě, tak si jí klidně schovat můžeš. A teď... Nechtěl by ses mazlit spíš se svým dárkem než se stuhou? Dárek se cítí být zanedbávaný. Ale jestli tě to opravdu baví, tak se tedy klidně kochej, já se zabavím." pousměje se a ruku položí na Lexův bok, který začne jemně hladit.

"Takže jsi celou večeři byl naostro?" tohle vědět, tak se snad ani v klidu nenavečeří. "Ty jsi ale rafinovaný. S tou se budu mazlit jen, když nebudu mít vedle sebe tebe. Jinak leží ve skříni. A teď si chci užít vybalování. Protože až bude dárek vybalený, tak už to nebude ono. Už to nebude dárek, ale ty. A toho musím řádně využít." Sehne se, aby rty začal oždibovat kůži, které není schovaná pod stuhou.

"Byl a asi bych se měl urazit, ale nechce se mi." pousměje se a přivře oči pod péčí, která je věnována jeho tělu. Tohle bude hodně dlouhá noc. Nechá svou ruku umístěnou na Lexově boku a raději se ani nehne. Ať si Lex svůj dárek užije, než bude rozbalený. Potom už to přeci bude zase jenom on. Uculí se tomu.

"Víš, jak jsem to myslel, tak žádné urážení." jazykem polaská bradavku. "Miluju tě, ale takový dáreček si musím řádně vychutnat. To nejde hned rozvázat stuhu a hotovo. Když se na dárek hodně těším, rozbaluju pomalu."

"To tušit, tak nic takového nedělám." zasténá. "To jsem si na sebe zase něco vymyslel." usměje se mezi dalším vzdychnutím. "Ale nezapomeň, že pod stromečkem máš ještě i další dárky..." pokusí se uniknout ze spárů nadcházející slasti jinak.

"Byl bys radši, kdybych si rozbalování tohohle nechal na později?" zeptá se s úsměvem. "I když pravda, mohl bych."

"Když mě potom nebudeš tak dlouho mučit... mohl bys." uculí se, ale najednou si není jistý, jestli to není jen oddalování neodvratného. Lex si to určitě nenechá ujít, ať už to bude teď nebo až za dvě hodiny.

"Možná. Potom už bych ale začal být netrpělivý." pokrčí rameny. "Ale jak chceš, ten dárek je od tebe. Jestli si ho mám rozbalit až nakonec, udělám to."

"Ale dárek nemůže mluvit do tvých přání." pousměje se. "A když si ho necháš na později, tak ti určitě nikam neuteče." přislíbí. "Jestli si ho rozbalíš hned, tak si budeme se zbytkem muset poradit až ráno. Po Britsku."

"Dobře, tak tedy si ještě na tenhle dáreček nechám na chvíli zajít chuť." natáhne dlaň a pohladí Míšu po tváři. "Ale zůstane takhle a ani se nehne." posadí se a zadívá na Míšu. "Vypadáš takhle vážně úchvatně."

"Chtěl jsem se..." natáhne ruku pro cíp deky a stáhne si jí do klína. "Trošku zahalit." pousměje se. "A potom už se ani nehnu, slibuju." Uloží se do pohodlnější polohy, aby tak vydržel co nejdelší možnou dobu. "Tak rozbaluj dál, dárek počká."

"Hlavně, aby ti nebyla zima." sehne se ještě pro krátký a jemný polibek. "Takže, co dál? Chceš si rozbalit ty svůj hlavní dárek?" zeptá se. "Ale není to tak úžasný hlavní dárek, jako jsi mi dal ty."

"Snad nebude a kdyby jo, mám tady přece tebe." pousměje se. "Jestli chceš, klidně ho rozbalím, ale určitě tam máš ještě jeden dárek od šotka." Pohladí Lexe po ruce, o kterou se vedle něj opírá. "Mám zůstat tady nebo se chceš přesunout zpátky na gauč? Za tu deku budu muset Romanovi velmi vážně poděkovat." zazubí se.

"Tady je to fajn, jestli nemáš nic proti. Je to celkem pohodlné." opře se bradou o Míšovo bříško, jak se natáhne pro poslední dárek. "Nějaký tenký." zhodnotí ho okamžitě. "Není to vylisovaný šotek, že ne?"

"Jak jsi to poznal?" nahodí nechápavý výraz. "Člověk tě nemůže ani překvapit... Dobře, vtipkuji. Je to něco, co... možná ti to dojde až to rozbalíš. Takový malý zákeřný plán, aby ses nemohl z ničeho vyvlíknout." poškádlí ho. Rukou sjede na Lexova záda.

"Abych se nemohl z ničeho vyvlíknout?" zamyslí se hraně. "My se budeme brát a ty se bojíš, že ti uteču? Zatykač? Zákaz opuštění země? Výsledek těhotenského testu?" začne se smíchem vypočítávat. Opře se tváří o Míšův hrudník a pohodlně se uvelebí. "Asi bych to měl radši otevřít."

"Určitě bych to viděl na ten těhotenský test." zakroutí pobaveně hlavou. "Ale je to zákaz opuštění místnosti, ve které se nacházím já. Rozbal si to a uvidíš. Myslím, že tě to napadne i bez mých rad. Ale pozor, dárky od šotka mají tendenci bouchat."

Posune se a vtiskne Míšovi polibek. "Tak kdyžtak bouchneš se mnou." zazubí se a konečně to začne rozbalovat. Chvilku to trvá, protože ani nemůže poznat, co by to mohlo být. Chvíli na to nevěřícně kouká. "Jak jsi věděl, že ho mám rád?" zeptá se zmateně. Nikdy se o tom nebavili. Jeden výmluvný pohled na stojan s cédéčkama, který tam má... "Ehm, jo tak."

"Vidíš, říkal jsem, že jsi chytrý. Moje oči zabloudily k tvojí sbírce a můj mozek začal spřádat plány, když jsem v rádiu slyšel, že bude nedaleko vystupovat a nakonec se mi poštěstilo mnohem víc, než jsem předpokládal. Jen doufám, že ti to nevadí? Nemáš panickou hrůzu z velkých davů, viď že ne?"

"Ne, davy zvládám docela dobře." pousměje se a ještě jednou si vstupenky prohlédne. Berlín? "Už začínám chápat. Chceš to spojit s naší návštěvou ranče?" zadívá se na Míšu. "Ty jsi vážně zatraceně chytrý." vtiskne mu polibek na nos.

"Nejsem zase tak chytrý jako ty. Mně by to trvalo určitě mnohem déle, než bych na to přišel. Ale kdyby sis mě chtěl vzít třeba sebou, tak mě napadlo, že bychom to mohli spojit. Je to až v březnu a tys říkal, že bychom tam na jaře mohli jet... Ale jestli máš někoho, kdo by jel rád s tebou, tak se taky nebudu zlobit. To vůbec ne."

Zoufale vydechne a složí hlavu na Míšovu hruď. "S kým bych asi tak mohl jet jiným než s tebou. Já chci být s tebou a ne hledat, kdo by se mnou rád jel. Vážně mě s tím už začínáš zlobit."

"Nevím, jestli třeba nemáš někoho se společnými zájmy, s kým bys chtěl na ten koncert jít." pokrčí rameny. "Já nezlobím, říkám, že to byl dárek od šotka. To on tě pořád zlobí." pousměje se, pohladí Lexe po tváři. "Co říkáš na zbytek toho plánu? Může být? Proto už se z toho nevyvlíkneš, víš."

"Mně se tvůj plán moc líbí." přikývne spokojeně. "Ale možná budeme mít příští rok dost na pilno." pousměje se. "Ještě je tam ten tvůj dárek." kývne k němu. "Vážně jsem zvědavý, jestli za něj nedostanu vyhubováno. Od šotka samozřejmě."

"Proč?" zatváří se nechápavě, protože netuší, o co by mohlo jít. Když se na dárek zeptal, tak se Lex vždy jen spiklenecky pousmál. "Tak teď jsi probudil mojí velkou zvědavost. Neměl bych se na ten dárek posadit?"

"Myslím, že klidně můžeš zůstat, tak jak jsi." pousměje se. No nevím, třeba se ti to nebude líbit. Anebo šotkovi, tomu určitě ne."

"Proč by se mu to nemělo líbit? A proč by se to nemělo líbit mně? Tak šup sem s tím. Ať to můžu posoudit. A vůbec, má se to líbit mně, ne šotkovi." usměje se.


Pokrčí rameny a podá mu balíček. Je podobného vzhledu jako Míšův, ale o něco tlustší. "Tak snad se to dozvím brzy."
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 13. února 2015 v 13:00 | Reagovat

asi začnu číst od první části, je to fakt supeer, ikdyž ještě nevím o co přesně jde, ale máš teď na krku další čtenářku:-)

2 Zuzana Zuzana | 13. února 2015 v 16:22 | Reagovat

A zase sme sa k hlavnému darčeku nedostali:) Dúfam, že si ho Lex nakoniec vybalí:)

3 Karin Karin | 13. února 2015 v 20:48 | Reagovat

Takhle to ukončit ale jinak moc hezká kapitolka. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama