Nenáviď mě dnes - část osmá

18. září 2016 v 11:00 | Pret a Voldy |  Nenáviď mě dnes
"Myslíš, že by byl někde nějakej tatér, kterej by udělal dvě stejný tetování?" usměje se a stáhne si přes hlavu tričko, aby byla vidět kompletní kresba na jeho těle. "Navíc mám tetování jednotky, ve které jsem sloužil. Můj zaměstnavatel je totiž stát." vysvětlí prostě. "Já osobně bych s tím problém jinak neměl. Věřím, že jsi dobrej, jinak by tě ti dva neměli za dvorního fotografa na svém obřadu. Na to jsou příliš důslední."


Martin se na něj usměje. "Chápu. Armáda. Nicméně, ovládám i jiné technologie než jen foťák, Alexi. Jsem schopný vyretušovat i tetování, do jisté míry. Muselo by se to zkusit. A kde nepomáhá retuš, jsou i jiné triky. Prostě si to promysli ano? Rozhodně nemíním ohrozit tvou práci, viděl bys sám. Každopádně, rád bych si tě nafotil i tak. Ukážu ti výsledek a budeš se moc sám rozhodnout, jestli ty fotky můžu použít. To je fér nabídka ne?" zadívá se na odfukujícího Motýlka, který na stole usnul. "Tohle tele se taky moc pěkně zřídilo. Až ho uvidí Gabriel, bude řev. Kruci, Gabriela bych zlákal taky moc rád na focení." pousměje se. "Už jsi měl tu čest s Archandělem, nebo jsi měl kliku a ještě na něj nenarazil?" zasměje se.

"No… věřím, že zvládáš i jiné. Jen mi to dnes ještě pořádně neseplo, abych začal pořádně myslet, takže ti odkývu všechno. Máš štěstí." usměje se. "Jde jen o to, abychom se domluvili na dobu, kdy nebudu mimo republiku… mám to teď trochu rozlítané. Ale teď bych měl být nějaký čas doma. Vrátil jsem se minulý týden. A zkusit se má všechno. Gabriel? To jméno mi nic neříká, zřejmě jsem ho neměl čest poznat. Někdo významný?"

"Počkej, někde tady mám vizitky." Martin se zvedne ze židle a začne prohrabovat kapsy. "Gabriel je hajzl první kategorie, vyjít se s ním dá, občas i nečekaně pomůže, ale… no… kdyby ses s ním náhodou potkal, opatrně. Toleruje se jen kvůli Motýlkovi a Vítkovi. S Lexem se nemůžou ani cítit a Míša ho od jisté doby taky nemusí. Věřil bys tomu, že ho praštil? Míša mu dal pěstí do žaludku a je opěvovaný jako hrdina. Kdo by to do toho kluka řekl, co?" rozesměje. "Aááá, tady jsou." Z kapsy vytáhne několik kartiček a jednu podá Alexovi. "Volej kdykoliv. Většinou mám čas, nebo si ho můžu celkem bez problémů udělat. Čas od času jezdím do zahraničí, ale určitě to nějak skloubíme."

Rozesměje se. "Náš Míša? Opravdu mu dal pěstí?" Řekne nevěřícně, ale nemůže se přestat smát představě, jak Míša někde někoho srovnává do latě. Obdivně hvízdne. "Nepochlubil se." Řekne, když se uklidní. "To ho musel hodně naštvat, že se odkázal na násilí." převezme vizitku a protočí ji v prstech. "Díky, budu na to myslet. Ale kdyby to nějak trvalo… poptej se na mě u Michala, může se stát, že prostě zapomenu a vlastní vizitky nemám. Promiň." usměje se omluvně. "Pracovní shon, kterým se teď vláčím je fakt na hlavu padlý, tak se omlouvám předem, ale pokusím se to zaškatulkovat. Kde jsou vůbec ti dva milenci, co se včera večer tak vypařili? Určitě řádili celou noc, zatímco jsme jim pod podlahou připíjeli na manželství. Ale kdo by neřádil, co?"

"V pohodě. Já se kdyžtak připomenu. Není problém. Míšu vídám skoro denně. A když ne Míšu, tak Lexe. A nebo Romana. Bydlí spolu, tak si to nějak povzkazují. No jo, náš Míša." přikývne Martin vážně. "Přišel k němu, praštil ho a seřval jako malýho hajzlíka. Mám to nafocené, kdybys měl někdy zájem." pousměje se. "Sahal mu na Lexe a to si Míša nenechá líbit. Je docela drsnej, když se naštve a když si hájí to svoje. Jo a ohledně toho, kde je máme… zůstali nahoře v pokoji. Asi před hodinkou tu byl Roman, že jim bere snídani nahoru. Odmítají prý vylézt dřív než na oběd, tak to asi byla hodně divoká noc. Mimochodem, někdo prý moc pěkně likvidoval v noci seník. Ralf si tady ráno stěžoval, že je tam neuvěřitelně zválený seno a našel tam i jisté proprietky." zazubí se. "Vážně by mě zajímalo, kdo z těch opilců to tam tak zřídil. Kuba to určitě nebyl. Toho jsem večer zatáhl do pokoje a nehnul se ven."

"Kdybys mě potřeboval, tak nemusí mít strach se ozvat a připomenout." usměje se. "Jsem rád, že je konečně s někým tak šťastný. Zasloužil si to. A vypadá to, že Lex je taky šťastný. Kdysi dávno jsem se zapíchnul u něj v baru a trochu jsme si pokecali. Bylo pro mě opravdu překvapení, když jsem ty dva viděl spolu. Tak ať si to užívají, dokud to jde." Usměje se sám pro sebe. "Vážně? Na seníku?" Odvrátí se s nic neříkající tváří. Nemůže na sobě dát znát, že to byl on a… kdo vlastně? Zadoufá, že mu ve vlasech nezůstalo žádné snítko uschlé trávy. "To jsou blázni." pokroutí nechápavě hlavou a raději si nacpe do úst sousto vajíček.

"Takže ty se znáš i s Lexem?" sjede ho Martin zvědavým pohledem. "Jen povídali, nebo jsi byl jedním z jeho.. milenců?" zeptá se. "Lex umí výborně poslouchat a i jiné věci. Nedivím se, že je s ním Míša tak šťastný a naopak. Už dlouho před tím, než se s Míšou potkali, byl nešťastný. Myslel víc na ostatní než na sebe. A to není nejlepší."

Přikývne. Soustředěně polkne než odpoví. "Byl jsem v té době dost… no, v háji, když to řeknu slušně. Zašel jsem se opít do nejbližšího baru a natrefil na Lexe. Promluvil mi na baru do duše. Nic víc nebylo. Myslím, že… hele, nech si to pro sebe, jo? Kdybych s Lexem spal a Míša to věděl, tak by to asi nebylo tak růžový… víš… asi by to nedělalo dobrotu. Ne u Michala a jeho povahy. My dva se… pokoušeli o vztah, ale nevyšlo to. Rozešli jsme se v dobrém. Míša je skvělý člověk. A i když Lexe neznám, tak bych řekl, že i on."

"Nespal jsi s ním, tak to neřeš. Myslím, že Míša je informovanější než si myslíš. Taky ti něco prozradím, ale zůstane to jen mezi námi, ano?" pousměje se a natáhne se blíž, jakoby šeptal tajemství, ale mluví normálně. "Většina kluků taky s Lexem někdy něco měla. Já s ním spal kdysi taky. Stejně tak Jakub, můj přítel. Když jsem zjistil, že spolu ti dva něco mají, nadšený jsem nebyl, ale… kdybych se měl ohlížet na to, co bylo… Vojta s Lexem chodil taky, a tady Motýlek těsně před tím, než Lex odjel. Gabriel s ním strávil jednu noc a David je Lexův ex milenec taky. A o Romanovi se to šušká taky, ale tomu bych nevěřil." pousměje se, když si všimne lehce šokovaného výrazu. "Míša to všechno moc dobře ví. Lex mu nic netají a přesto nás Míša snáší velmi dobře. Už když tenkrát prvně přišel mezi nás, tak jsem nějak tušil, že ten už je pro Lexe jako dělaný." pousměje se. "Nikdo z nás mu nedokázal dát to, co potřeboval. Až Míša. A vzhledem k Lexově minulosti se vážně divím, že Míša nás bere jako přátele. Míša je neuvěřitelně velkorysý člověk."

"Opravdu seš si jistý, že mluvíme o tom samém Míšovi? Přestávám ho poznávat." pousměje se. "Když jsme se poznali… byl hodně uzavřený a přesto milý a skvěle komunikativní. Vídali jsme se v parku. Tak jsme se vlastně poznali. Jen… moje práce, moje sny a potom i další věci…" vybaví se mu vzpomínka na Míšu, jak ležel zraněný na střeše vozidla a plakal. "My jsme si nebyli souzení. A nechci tady plakat nebo tak nějak. Došlo nám to oběma po určitých věcech, které se staly." pousměje se. Opravdu se s tím svěřil právě teď a ještě cizímu člověku? "Vážně jsem rád, že je šťastný a má s Lexem vidinu skvělé budoucnosti. Míša je skvělý člověk. Možná až moc velkorysý." potvrdí Martinova slova. "Snad to pro něj nebude problémem někdy jindy… Víš jak to chodí, uražená ješitnost a tahá se všechna špína. Ale fuj, plácám hlouposti. Právě se vzali a budou spolu žít šťastně až do smrti." zazubí se.

"Uzavřený…" pousměje se Martin. "S Lexem můžeš být cokoliv, ale rozhodně ne uzavřený. Má v sobě něco, co tě donutí se mu prostě svěřit. Tos nejspíš zažil. Působí tak na velkou spoustu lidí. Víš, jestli věřím v nějaké šťastně až na věky, tak je to Lex a Míša. Už teď jsou spolu déle, než jsem kdy Lexe s někým zažil. A já ho znám už hodně dlouho. Každému je někdo souzený. Dřív nebo později na něj narazíme. Nebýt Lexe, nejspíš nejsem s Kubou. Nebo by Kuba už nebyl naživu. Všechno je to o náhodách a o načasování." pokrčí rameny. "Jen si dej zatraceně pozor, abys neprošvihl toho pravého. Stát se to totiž může a ne každý má svého Lexe, který ho popostrčí."

Souhlasně přikývne. Zahledí se na zbytek svojí snídaně na talíři. Sevře vidličku do pevného stisku. "Buď jsem to už prošvihnul nebo to nebyl ten pravý. Takový už jsem. Poslední dobou bohužel." Řekne jen.

"Někdy je třeba se na to jen podívat jinou optikou." usměje se. "Netrap se tím. Kocovina je na tyhle úvahy to nejhorší. A nedus to v sobě, ono pomáhá se z toho vymluvit." pomalu se zvedne. "Půjdu zkontrolovat tu svou šípkovou Růženku. Měl ji včera jak z praku. Bude mu moc pěkně, až se probere. Ještě, zaslechl jsem, že pojedeš zpátky s námi. Nemám problém vyhodit tě, kde si řekneš." usměje se na něj. "Ale budeme vyrážet asi až k večeru, jestli nevadí."

"Máš psychologickou poradnu? Nikdy jsem se svými problémy nesvěřoval. Vždycky šlo jen o vnitřní boj. Sám se sebou. Asi už to tak vypadá. Nemám problém si dojít kus cesty k domovu, ale díky. Rád se svezu. Když se dostanu domů, tak je mi jedno kdy. Měj se… zatím. Díky za pokec." pousměje se a vrátí se ke svému talíři.

"Vnitřní boj je někdy dost na houby. Líp se to rovná v hlavě, když o tom mluvíš. Někdy to zkus. Jen tak, nezávazně." mrkne na něj. "Tak zatím a ať tvůj žaludek ty vajíčka zmákne."
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Mononoke Mononoke | 18. září 2016 v 17:12 | Reagovat

Teším sa na ďalšie pokračovanie, príbeh pekne rastie.

Čítam teraz príbehy od začiatku a pri Až navěky som nenašla 24. časť...

2 Voldy Voldy | 20. září 2016 v 20:36 | Reagovat

[1]: Omlouvám se, vložena byla, jen neměla přiřazenou složku. Už je to v pořádku. :)

3 Mononoke Mononoke | 22. září 2016 v 19:05 | Reagovat

[2]: Ďakujem, aj 46. časť som nenašla.

4 Martin Martin | E-mail | 24. října 2016 v 21:00 | Reagovat

Ahojky, nebylo napsáno, kam psát komentář, tak ho s prominutím píšu sem :-) prý hledáte betu, jo? :-D pokud je to ještě aktuální, možná bych to zkusil :-? s psaním sice nemám žádné zkušenosti, ale spoustu blogů a povídek jsem už přečetl a několikrát jsem si říkal, že bych klidně něco betoval :-) a teď je tu možnost :-) ten komentář jsem napsal schválně delší, abyste se mohli přesvědčit, že pravopis zvládám :-) pokud je z vaší strany zájem, prosil bych více informací, protože s tím nemám zkušenosti, takže nevím, jak to vlastně chodí :-D  napsal jsem tam i svůj mail, abychom to tady případnými domluvami nespamovali :-D předem děkuji za odpověď :-)

5 Voldy Voldy | 25. října 2016 v 17:29 | Reagovat

[4]: Měl bys mít odpověď na mailu, pokud ne, ozvi se sem. ;-)

6 Karin Karin | 28. října 2016 v 13:21 | Reagovat

Docela by se mi líbil z Davidem. [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama